Letní prázdniny jsou konečně tu, takže se můžeme vydat na další putování po našem krásném okrese. V oblasti Náměšťska navštívíme zámek, muzea, rozhledny i kus nádherné přírody.
Hluboce zaříznutý romantický kaňon řeky Oslavy tvoří nejatraktivnější součást členité kopcovité krajiny Náměšťska, poseté lesy a rybníky. Přirozené centrum oblasti tvoří samo město Náměšť nad Oslavou, rozkládající se pod zdaleka viditelným rozsáhlým areálem renesančního zámku, původně významného gotického hradu. Město i zámek dosáhly největšího rozkvětu v dobách vlastnictví panství rodem Haugwitzů. Dokladem je zejména unikátní barokní zámecká knihovna, most se dvěma desítkami soch, kaple sv. Anny, kostel sv. Jana Křtitele nebo například objekt bývalé klášterní přádelny. Na zámecké parky pak navazuje přírodní památka Obora, zmiňovaná jako lovecký revír již v patnáctém století. Nádherné přírodní scenérie v okolí řeky Oslavy lákají k pěším i cykloturistickým výletům, obohaceným o úchvatné výhledy na zříceniny hradů i objekty starobylých mlýnů.
Turistické cíle
Zámek v Náměšti nad Oslavou
Barokní most přes řeku Oslavu
Historické centrum
Zámecká obora
Gotický kostel v Jinošově
Památník Bible Kralické
Ocmanická rozhledna
Zámek v Budišově
Co určitě navštívit?
NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU
Malé město na úpatí Vysočiny, 40 kilometrů západně od Brna, leží na malebných březích dolního toku řeky Oslavy. Místní jméno Náměšť je původem české. Označovalo se tak místo (sídliště nad řekou), kde bylo něco namístěno, nashromážděno, naplaveno – písek, spraš, hlína. Náměšťsko zasáhly, byť jen sporadicky, téměř všechny vlny moravského pravěkého osídlení. Směřovaly už od paleolitu proti toku řek Oslavy a Jihlavy. Počátky systematického osídlení Náměšťska spadají však až do počátku 12. století. Podél řeky Oslavy vedla od nejstarších dob po návrších důležitá cesta vedoucí z brněnského podhradí k Jihlavě a dál do Čech. Nejstarší historická zpráva o této řece se váže k roku 1146 (aqua que dicitur Ozlawa).
STÁTNÍ ZÁMEK NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU
Vznikl přestavbou dřívějšího gotického hradu. Vlastní zámek tvoří čtyři postupně seskupená křídla kolem ústředního nádvoří s proslulou Neptunovou kašnou uprostřed.
Renesanční zámek na místě původního gotického hradu. Místo s bohatou historií spojenou s rodem pánů ze Žerotína, Werdenbergů, Kuffsteinů a Haugwitzů.
Bývalé letní sídlo prezidenta Edvarda Beneše. Výjimečný doklad renesančního stavitelství na Moravě. Místo s významnou hudební historií i současností. Místo s klidnou a pozitivní atmosférou.
Ojedinělé interiéry zámecké kaple, knihovny, reprezentačních sálů i soukromých apartmánů s množstvím cenných uměleckých děl, ucelenou expozicí tapiserií, stolování na zámku či stylu šlechtického bydlení na přelomu 19. a 20. století.
ŘEZNICKÉ MUZEUM
Řeznické muzeum v Náměšti nad Oslavou je unikátní nejenom svým zaměřením na řeznický obor ale především počtem exponátů. V muzeu jsou k vidění nejenom drobné nástroje, ale především velké výrobní litinové stroje na transmisní pohon. Spolu s prohlídkou si poslechněte poutavý výklad, který Vám poskytne ucelenou představu o vystavených exponátech a přiblíží Vám život řezníků.
Vzhledem k tomu, že se muzeum nachází ve výrobních prostorách Řeznictví a uzenářství Jan Pavlíček s.r.o., vždy Vás provede zkušený průvodce z oboru. Neváhejte se proto na cokoliv zeptat, rádi Vám vaše dotazy zodpovíme. Prohlídka muzea možná pouze po domluvě níže uvedených kontaktech:
Mobil +420 774 540 118
Pevná linka +420 568 623 179
(všední dny od 7.00 do 14.00 h.)
OCMANICKÁ ROZHLEDNA
Rozhledna Ocmanice stojí na kopci ( 428 m.n.m.), jež se zvedá jižně nad stejnojmennou obcí. Rozhledna je velmi zajímavá 15 m vysoká dřevěná stavba ve tvaru osmibokého jehlanu s vnitřním kovovým schodištěm. Rozhledna byla postavena nad podzemním vodojemem obce Ocmanice. Rozhledna má jednu vyhlídkovou plošinu ve výšce 8 m a poskystuje sice krásný výhled, ale jen na blízké okolí. Vidět můžeme Ocmanice, Náměšť na Oslavou a nedaleké rybníky.
K rozhledně nevedou značené turistické značky. Silnice z Ocmanic do osady Placký Dvůr vede kolem rozhledny a tato je z této silnice pěkně vidět. Pojedeme-li z Náměště nad Oslavou, vydáme se směrem do obce Vladislav a asi po 300 m za městem je odbočka vpravo do osady Placký Dvůr a odtud již rozhlednu uvidíme.
Rozhledna byla postavena nad podzemní nádrží vodojemu v letech 2003 až 2004. Veřejnosti zpřístupněna byla 10.6.2004. Rozhledna připomíná svým kuželovým tvarem např. kosmickou raketu.
MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP
Chráněné území o rozloze 60 hektarů. Mohelenská hadcová step je pro některé z nich nejsevernější lokalitou, v níž se v Evropě vyskytují. v této rezervaci bylo popsáno kolem 60 nových druhů rostlinné i živočišné říše.
Tato skalnatá i travnatá step patří k nejzajímavějším rezervacím, které svým významem přesahují střední Evropu. Současně se hadcová step stala i důležitým turistickým cílem našeho regionu. Samotná rezervace je výletníkům přístupná po trase naučné stezky. K výchozímu místu naučné stezky nás z Mohelna přivede značená cesta. Z turistické vyhlídky vybudované v horní části území se před námi rozprostírá úžasný pohled na nádherně vykroužený meandr řeky Jihlavy, tzv. Čertův ocas.
Státní rezervací se stepní lokalita stala roku 1952 díky několik desítek let dlouhému úsilí Rudolfa Dvořáka, Jindřicha Suzy, Josefa Podpěry, Augustina Bayera, Vladimíra Šilhavého, Dalibora Povolného a řady dalších významných vědců a milovníků přírody, kteří o to usilovali od roku 1924. Vždy se řídili zásadou, že stupeň všeobecné kultury národa je přímo závislý na poměru jeho příslušníků k přírodě. V listopadu 1952 také došlo k definitivnímu stanovení výměry rezervace a ochranného pásma kolem ní. Nadmořská výška zde kolísá od 260 do 385 metrů nad mořem. Podloží je tvořeno převážně hadcem – serpentinitem, jež má vysoký obsah hořčíku, železa a niklu. Na svazích jsou patrné mrazové sruby a v erozních zářezech suťová pole. Vyskytují se zde i sprašové hlíny a spraše, v nichž je možno najít cicváry – vápnité konkrece, ve kterých vzniká při vysychání dutina, někdy se sprašovou kuličkou či kamínkem, takže cicvár chrastí.
Mikrometeorologické působení hadcového terénu tu umožnilo vytvořit příznivé podmínky pro udržení jedinečného typu skalní stepi a stepnatých pastvin se vzácnou a bohatou květenou a zvířenou. Specifický chemismus půd vede jednak k výskytu rostlin vázaných na hadec (skupina sleziníků, např. sleziník hadcový, velmi vzácná a kriticky ohrožená podmrvka hadcová), jednak k výskytu četných nanismů – tj. rostlin s „trpasličím“ vzrůstem. Jsou zde desítky vzácných druhů rostlin a hmyzu, mnohé patří k evropským i světovým unikátům. Bylo zde popsáno téměř 100 druhů mravenců, téměř 300 druhů pavouků, neuvěřitelné množství druhů brouků, motýlů, ploštic aj. Mimo bezobratlých jsou zde i některé vzácné druhy ještěrek. Na náhorní plošině, která je spásána stádem ovcí, se můžeme setkat se syslem obecným. Vyskytuje se zde také např. výr velký, dudek chocholatý, pěnice vlašská či krutihlav obecný. Jelikož má step statut národní přírodní rezervace, spadá pod správu příslušné chráněné krajinné oblasti, kterou je v tomto případě Moravský kras. Správa a údržba tak jedinečného území není vůbec jednoduchou záležitostí. Stepi hrozil v minulosti již několikrát zánik. (Text převzatý ze webu Životní prostředí Třebíčska)
Jedna z nejstarších rozhleden na Moravě se tyčí se na temeni Zeleného vrchu (491 m. n. m.) nad obcí Kramolín. Kamennou empírovou věž dal postavit v roce 1831 majitel náměšťského panství hrabě Jindřich Vilém Haugwitz pro potřeby zeměměřičů.
Samotná rozhledna měří 24,5 metru, vyhlídka je v 18 metrech a vede na ni 112 schodů. Rozhledna je v majetku obce Kramolín. Věž je kamenná, v empírovém stylu a má čtyřhranný půdorys, vyšší patra jsou osmistěnná. Uvnitř věže jsou dubové kruhové schody, po kterých se vystoupá až do 18 metru, kde se nachází místnost s okny a zdobeným stropem. Strop je vyzdoben motivy zvěrokruhu. Nápis nad vchodem hlásá, že věž postavil Jindřich hrabě Haugwitz v roce 1831. Původně byla věž o jedno dřevěné patro vyšší, to ovšem bylo v období prusko-rakouských válek v roce 1866 poškozeno a věž byla snížena. Z patra je vidět Českomoravská vrchovina, okraj Brna, Pavlovské vrchy, Jaderná elektrárna Dukovany a při výjimečně dobrých podmínkách i Vídeň a Alpy. Stavba nebyla jen rozhlednou, ale i významným bodem pri vyměřování tzv. stabilního katastru Moravy. Vlastní vyměřování probíhalo v letech 1824 – 1843. Všechny pozemkové údaje vycházely z přesného trigonometrického zaměření každé parcely. Základní organizační jednotkou se stala katastrální obec. Každá z nich měla mapu 1:2880. Tyto mapy zachycovaly i půdní kulturu i jméno majitele s číslem usedlosti k níž parcela patřila.
Cyklovýlety a pěší trasy
Náměšť nad Oslavou, Zňátky, Kleštěnec, Kančí žlíbek, Gloriet, Sedlecký hrad, Lamberk, Vlčí kopec, Pastýřka, U Vlasáka, Náměšť nad Oslavou
Délka trasy: 22 km
Přibližně dvacetikilometrová procházka je jako stvořená pro milovníky hradů a krásných výhledů do přírody. Celá trasa začíná v Náměšti nad Oslavou, která se nachází na řece Oslavě. K návštěvě Náměště láká nejen zámek, ale i velké množství památek. Státní zámek Náměšť nad Oslavou vznikl přestavbou dřívějšího gotického hradu. Pod zámkem se přes řeku klene barokní most s 20 barokními sochami, ve městě najdete barokní kapli sv. Anny, barokní kostel sv. Jana Křtitele nebo budovu klášterní manufaktury (přádelny).
Z Náměště se potom vydáme mostem přes řeku Oslavu na Zňátky. Zde projdeme kolem malého rybníčka a místní kapličky a vydáme se po polní cestě, kolem kopce Kleštěnec, dále lesem a poté kolem řeky Oslavy. Cestou budeme míjet kamenný Čertův most přes Sedlecký potok. Na rozcestí U Glorietu se můžeme vydat do leva ke zřícenině Sedleckého hradu. Po návratu na trasu pak budeme míjet vyhlídku U Glorietu.
Další zajímavou zastávkou je zámek Vlčí kopec. V sousedství zámku se nachází další dvě stylové budovy a dvě hájenky, které dohromady tvoří malebný areál. Zámek je v současné době využíván jako rekreační a školicí středisko. Z Vlčího kopce se budeme pomalu vracet směrem na Náměšť Přírodní rezervací Údolí Oslavy a Chvojnice, míjet budeme po levé straně další vyhlídku, a když se malinko odpojíme z naší trasy, můžeme vidět zříceninu hradu Lamberk.
Dále projdeme kolem rekreačního areálu Jiskra a cestou po Mlynářské cyklostezce se vrátíme do Náměště nad Oslavou.
A které výlety po okrese Třebíč už máme za sebou? Mrkněte na předešlé články:
http://www.trebicsko-moravskavysocina.cz/turisticke-cile/
http://www.vyletnik.cz
