Máme červen a léto se nám svými horkými dny vytrvale připomíná. Právě na 17. 6. stanovila OSN Mezinárodní den proti rozšiřování pouští a sucha a my si při této příležitosti povíme něco více o tom, že ekologie nemusí být nuda, ale poměrně zajímavá (a důležitá) věc.
Patrně každý z nás se někdy vydá do přírody obdivovat její krásu, o to víc některé badatele a zvědavce zajímá, co je pravdy na tom, že to naše planeta občas „nedává“. Řada odborníků veřejnost vytrvale uklidňuje a ekologická (ale často až ekoteroristická) hnutí mnoho vědců označuje za obchodníky se strachem, nicméně každý racionálně smýšlející člověk uzná, že zodpovědnost vůči Zemi je určitě namístě.
Hlavním cílem Mezinárodního dne proti rozšiřování pouští a sucha je především šířit povědomí o této problematice a zároveň nabízet možná řešení. Například v Česku denně vidíme z oken autobusu množství pokácených lesů a o kůrovci se mluví snad na každém rohu. Ano – i tito brouci dokáží stromům ublížit právě díky nedostatku vláhy, kvůli němuž se lesní porosty vlivem nedostatku mízy nedovedou této hmyzí invazi účinně bránit.
Míra vlivu lidí na podnebí planety je neustálým předmětem diskuzí. Poslední názor, který jsem zaznamenal, nám přisuzoval méně než padesát procent. Trochu mě to uklidnilo, ale zároveň vím, že je občas třeba planetě pomoci. Můžeme začít např. zodpovědným tříděním odpadu nebo tím, že plasty nebudeme pálit.
Autor: Libor Oliva
Zdroje: www.enviweb.cz, časopis Téma
