Určitě to zažil každý. Ten, který o nějakém tématu nic neví se navenek projevuje tak, jako kdyby věděl všechno. Každého z nás to také někdy vytočilo. Jak se na to dívá věda? Proč se to děje? Dělá to každý z nás? A jak se tomu vyhnout?
Proč tomu tak je?
Psychologové říkají tomuto fenoménu Dunning-Kruger efekt, pojmenovaný po vědcích, kteří popsali tento jev. Podle studie, kterou výše zmínění pánové vytvořili jsou k objektivnímu zhodnocení vlastní způsobilosti potřebné stejné schopnosti, jako k tomu uspět v dané oblasti. Jednoduše řečeno, pokud je někdo špatný v dané činnosti, špatně se mu hodnotí, jak dobrý v ní je. Samozřejmě každý člověk chce vypadat dobře, a proto nadnese svoje opravdové schopnosti. Na druhou stranu lidé, kteří jsou v dané oblasti experty se mírně podceňují a předpokládají, že každý musí být dobrý.
Koho se tento efekt týká?
Bohužel všech, protože nikdo nemůže být expert na všechno a proto se každý z nás stává obětí Dunning-Kruger ekfektu. Studie říká, že jakmile se člověk začne o téma doopravdy zajímat, vidí, jak moc toho ještě neví, a tak upraví svoje postavení na realnější úroveň.
Existuje řešení?
Podle studie je řešením jak překonat zkreslení sebevzdělávání a zpětná vazba od blízkých lidí. Obojí pomáhá upravovat pohled na dané téma a mění náš postoj k lepšímu.
Zatímco může být snadné rozpoznávat tento jev u ostatních, je důležité si uvědomit, že to je něco, co má dopad na každého. Porozuměním základních příčin, které přispívají k tomuto psychologickému zkreslení, se dá lépe rozpoznávat lidské tendence a najít způsoby, jak je překonávat.
Autor: Jan Vejtasa
Zdroje: https://en.wikipedia.org/wiki/Dunning%E2%80%93Kruger_effect, https://www.verywellmind.com/an-overview-of-the-dunning-kruger-effect-4160740