Donald J. Trump je bezpochyby nejzámožnějším americkým prezidentem v historii Spojených států. Narodil se před sedmdesáti lety do bohaté rodiny a v 80. letech minulého století se mu v newyorském Manhattanu podařilo uskutečnit několik úspěšných realitních investic, které položily základ jeho impériu.
Tedy ještě v době, než se v 90. letech začal marketingově soustředit zejména na své jméno, když koupil fotbalový tým, televizní show, vrhl se také do módy a v podstatě každé své investici vtiskl svou značku.
Trump si svá aktiva a závazky poměřuje celý život. Ve své knize The Art of the Deal (Umění obchodovat) z roku 1987 vzpomínal, jaký měl majetek po absolvování univerzity („Nějakých 200 tisíc dolarů,“ počítal a tehdy snad jedinkrát v životě podstřelil.), a veřejně vytesal do kamene částku, podle níž se měly měřit jeho další úspěchy. V 80. letech, kdy se stal hvězdou bulváru a poprvé i členem žebříčku Forbes 400, k téhle sumě přidával vždy tři nebo čtyři nuly. Tehdy se mu přezdívalo „The Donald“ a mladý milionář dál zdokonaloval své umění sebeprosazování a zdůrazňování svého jmění.
Otec Donalda, Frederick Christ „Fred“ Trump, nabyl rozsáhlého bohatství, když ve 2. světové válce stavěl a prodával domy americkým vojákům a jejich rodinám. A byla to právě realitní firma otce, kde Donald Trump získával své první byznysové zkušenosti.
V roce 1971 převzal kontrolu nad firmou Elizabeth Trump & Son Co., která pronajímala apartmány. Později ji pak přejmenoval na The Trump Organization. A od té doby se věnoval hlavně realitním investicím v Atlantě a v newyorském Manhattanu, což mu zůstalo dodnes.
Vzestup a pád
Rodák z Queensu dosáhl prvního velkého milníku za pomoci rodinných financí tehdy, když se v 80. letech spojil s řetězcem Holiday Inn v rámci čtvrtmiliardové investice, díky které vznikl v Atlantic City hotelový a kasino komplex s názvem Harrah´s at Trump Plaza. Americký podnikatel své partnery časem dokázal vyplatit a dokonce se mu podařilo koupit další hotely ve městě od skupiny Hilton za 320 milionů dolarů.
Poté Trump zaměřil svou pozornost do New Yorku, kde představil ambiciózní projekt přezdívaný „Television City“, který se ale setkal s nevolí občanů a různých zájmových skupin, proto nakonec nebyl nikdy realizován. V roce 1988 se mu ale podařilo získat za 400 milionů dolarů hotel Plaza, který za 50 milionů zrenovoval, vše pod taktovkou své tehdejší ženy Ivany. A v tom samém roce se poprvé sám (bez svého otce) dostal do žebříčku miliardářů Forbesu.
Příliš dlouho se ale neradoval. Hned v úvodu devadesátých let totiž došlo ke zpomalení ekonomiky a příjmy Trumpa z realit se začaly krátit. Navíc jeho podnikání bylo zatíženo úvěry a tedy i platbou úroků. Jeho Trump Organization celkově dlužila devět miliard, přičemž ročně musela na úrocích platit 300 milionů dolarů, a samotný Trump měl závazky za další téměř miliardu.
V roce 1990 jej tedy Forbes ze žebříčku vyřadil, což byla předzvěst chmurného období jeho života. O rok dřív Forbes jeho jmění spočítal na 1,7 miliardy dolarů, na jaře 1990 to bylo už nanejvýš 500 milionů a na podzim téhož roku už se blížil nule, takže z žebříčku Forbes 400 vypadl.
Nepovedla se mu totiž investice do aerolinek Trump Shuttle, jeho kasina přestala generovat zisky, což vyvrcholilo krachem atlantského kasina Taj Mahal a také tamního Trump Plaza Hotel. Jeho firma se tak ocitla na hraně bankrotu a přežila jen díky prodeji Trumpova majetku a také pomoci dohromady až 70 finančních ústavů. Bankrotu se v následujících letech Trump vyhnul ještě čtyřikrát.
Znovuzrození
Obrat přišel až v roce 1995. Americký podnikatel založil firmu Trump Hotels & Casino Resorts a její akcie úspěšně uvedl na burzu. Na konci roku se mu pak podařil husarský kousek, když v New Yorku přímo na Wall Street koupil hodně pod cenou komplex budov Bank of Manhattan. Jak sám prohlašoval, nabyl jej za milion dolarů, což každý zasvěcený bral jako přehnaně nízký údaj, který neměl s realitou nic společného.
Pravda byla ale taková, že hodnotné budovy se původnímu majiteli poprvé nepodařilo po zdlouhavém procesu prodat, proto se jí chtěl zbavit za každou cenu. Dnes má tento komplex hodnotu přes půl miliardy dolarů. V roce 1996 pak Trump koupil soutěže Miss Universe a Miss USA a navrátil se zpět do miliardářského žebříčku Forbesu.
V roce 1999 zemřel Trumpův otec, jehož čisté jmění se odhadovalo na 200 až 300 milionů dolarů. O peníze ale už tolik nešlo, přednější nyní byly jiné věci, o které se Trumpův otec během svého života postaral. Svému synovi otevřel dveře k mnoha fondům (a tedy půjčkám) a také poskytl konexe na realitní magnáty a politické elity.
Hlavní je brand
Donald Trump je známý tím, že jeho filozofií je nebudovat hodnotu svého byznysu, nýbrž své značky. Chtěl, aby Trump bylo zvučné jméno jako Coca-Cola mezi nápoji nebo Nike mezi sportovním oblečením. A když se podíváme na jeho portfolio nyní, zjistíme, že mnoho hotelů či institucí, které se honosí jeho jménem, mu vůbec nepatří. Platí si jen na základě licence užívání jeho jména, tedy spíše už brandu. A nejde jen o reality. Trumpovo jméno můžeme spatřit na oblečení, kávě nebo vínu.
Pokud se podíváme na dnešní majetek Donalda Trumpu, on sám při přiznání majetku v minulém roce uvedl, že sedí na více než deseti miliardách dolarů. Jeho reálná hodnota byla ale o pár milionů níže a podle posledního žebříčku Forbesu se jeho jmění nyní pohybuje pod čtyřmi miliardami dolarů.
„Forbes po mně jde už léta, pořád mi jdou po krku,“ řekl loni reportérovi televize ABC Samu Donaldsovi, když se mu už poněkolikáté nelíbily odhady v rámci sestavování miliardářského žebříčku. Když se ale měl objevit na titulní straně časopisu, neváhal a editorovi sdělil představu titulku: „The King“, tedy král.
Dnes se mu to povedlo, když díky hlasům Američanů usedne na pomyslný trůn jejich království.
