České děti vyjdou v celé zemi z uměleckých škol do ulic.

„Děti ze základních uměleckých škol celé republiky vyjdou hromadně do ulic a předvedou své umění veřejnosti.“ 

Světově proslulá mezzosopranistka Magdalena Kožená a lidé z jejího nadačního fondu připravili akci, která nemá v české ani československé historii ZUŠek obdoby. Děti ze základních uměleckých škol celé republiky vyjdou hromadně do ulic a předvedou své umění veřejnosti. Celostátní happening ZUŠ Open vypukne 30. května. Zúčastní se ho 355 ZUŠek ve 280 městech a obcích, uskuteční se tisícovka akcí, na všechny je vstup zdarma.

Místo leckdy neinspirativních učeben a školních sálků žáci základních uměleckých škol předvedou 30. května v rámci happeningu ZUŠ Open své umění nejen v parcích a na náměstích, ale také na zámcích, v kostelech, nádraží či v zoologické zahradě.

Akce má i charitativní rozměr, malí umělci nezapomenou na pacienty v nemocnicích či seniory v domovech důchodců.

Projekt Nadačního fondu Magdaleny Kožené získal za rok příprav mnoho podporovatelů z řad známých umělců, protože téměř každý v tzv. „lidušce“ začínal a vzpomíná na ni s nostalgií.

„Já jsem chodil do houslí, pak na harmoniku a pak jsem toho nechal,“ vzpomíná jeden z podporovatelů akce, herec, spisovatel a hudebník Zdeněk Svěrák. Rozhodl se proto, že se vynasnaží, aby zde setrvali alespoň jeho potomci. Jeho syn, režisér Jan Svěrák, chodil na kytaru, stejně jako jeho dcera. Ani oni však u nástroje nevydrželi. „Můj vnuk Ondra měl ale takový talent ke hře na klavír, že jsem mu říkal, že jestli přestane hrát, tak ho zabiju, klidně ať mě za to zavřou na doživotí. Jenže on si spočítal, že to mé doživotí nebude tak dlouho, a taky toho nechal.“

ZUŠka určila můj další život

„V Lidové škole umění, jak se instituce dříve jmenovala, jsem strávila tu šťastnější polovinu dětství. Normální škola mě nebavila, bylo to třicet náhodně vybraných jedinců, zatímco tady jsem byla s dětmi, které bavily podobné věci jako mě. Cítila jsem se tu bezpečně a mohla být sama sebou,“ říká garantka ZUŠ Open za literárně-dramatický obor, režisérka Alice Nellis, jež pro akci natočila originální spot. Jeho děj nechala na dětech z uměleckých škol, s nimiž natáčela.

Ta chodila do umělecké školy na klavír, příčnou flétnu, zpěv a výtvarku. Zatímco v mnohých rodinách je povinné cvičení na hudební nástroj trestem, u nich to bylo naopak: „Mě trestali hrozbou odhlášení z kroužku a já jsem se pořád tajně na něco dalšího přihlašovala.“

Na tiskovou konferenci k ZUŠ Open dorazil s desetiminutovým zpožděním garant výtvarného oboru, designér Maxim Velčovský. „Připadám si podobně provinile jako tehdy v lidušce, kam jsem chodíval také později, jezdil jsem totiž metrem přes celou Prahu, ze stanice Leninova do stanice Strašnická. Musel jsem pak dohánět ostatní děti, už měly rozkreslené zátiší nebo živého psa, když jsem konečně dorazil.“

Nadšeně si pochvaloval, co všechno si na umělecké škole vyzkoušel za techniky, včetně hlíny a keramiky, která nyní společně se sklem patří k jeho pracovním nástrojům. „Na základce jsme kreslili samé výstřely z aurory, ale to v lidušce ne, tam panovala mnohem větší svoboda a kreativita.“

Paradoxem je, že světovým designérem se Velčovský stal díky hodinám klavíru v Lidové škole umění. „Mamince řekli, že jsem beznadějný případ, tak mě přehlásila na výtvarku. Kreativitu a originální přístup k řešení si prý vycvičil díky tomu, že úkol, který měli týden z výtvarky na lidušce zadaný, doháněl na poslední chvíli, a tudíž musel vymyslet, jak zadání vyřešit s minimem času a prostředků.

Jako rozhodující a určující vidí ZUŠku ve svém životě také populární hudebnice, violoncellistka a modelka Terezie Kovalová, která původně začala chodit na klavír. „Na základce jsem byla totální outsider, učitelé mě diskriminovali, vadilo jim, že někdy místo vyučování jezdím po soutěžích. ZUŠka byla místo, kam jsem utíkala před všemi, kteří mě neměli rádi za to, že mně něco jde, zde mě naopak podporovali v tom, abych byla svá, originální. Dodnes když se potkám se svou učitelkou klavíru, tak jí skoro pláču na rameni, neboť to je úplně svatá žena.“

Happening ZUŠ Open nyní připomene fenomén těchto škol nejširší veřejnosti. Mnohdy se totiž veškeré krásné výkony hudební, taneční, výtvarné či literárně-dramatické odehrávaly pouze za zdmi učeben či koncertních sálů. Ostatně i tzv. „veřejná“ vystoupení či vernisáže nebývají propagována na veřejnosti a jsou primárně určena spíše rodičům, dědečkům a babičkám.

ZUŠky celé země, spojte se!

Spolupatron akce a generální ředitel České filharmonie David Mareček nicméně připomíná, že školy v některých městech mají už letitou zkušenost s vystupováním ve veřejném prostoru pro nejširší publikum – ať již je to v Praze, Brně, či ve Zlíně, kde již několik let probíhá akce „ZUŠka? ZUŠka!“ Ta mimochodem byla jedním z předobrazů celostátního happeningu.

Jedinečnost projektu ZUŠ Open vyjádřil s humorem sobě vlastním Zdeněk Svěrák, když ho shrnul do hesla „ZUŠky celé země spojte se!“

„V tom právě spočívá fenomén celé akce – síla všech těch škol napřená do jediného dne, do jediného okamžiku, mnohdy i na společném vystoupení,“ podotýká Mareček.

Program prvního ročníku celostátního happeningu ZUŠ Open je díky obrovskému zájmu o akci ze strany škol mimořádný. Ve vybraných městech vznikají velké společné akce, například na náměstí v Českých Budějovicích, v Sokolově, v Teplicích, Ústí nad Labem, České Lípě, Brně i Praze.

Ve Zlíně se sejdou děti na společné muzicírování s Filharmonií Bohuslava Martinů. Společné vystoupení čeká i jedenáct pražských základních uměleckých škol v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad či koncerty ve spolupráci s hudebním festivalem Pražské jaro. Nejvýznamnější akcí moravské metropole bude přehlídka souborů a sólistů brněnských základních uměleckých škol na Moravském náměstí za účasti Magdaleny Kožené. Uměním malých umělců často ožije celé město – například Litomyšl, Český Krumlov, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Kouřim, Jablonec nad Nisou, Jindřichův Hradec, Jičín, Cheb, Dobřichovice, Řevnice a stovky dalších.

Školy využijí pro své akce mnohdy atraktivní lokality. Například ZUŠ Open ve Dvoře Králové nad Labem se uskuteční v místní zoologické zahradě, v Plzni na hlavním nádraží budou moci lidé využít výtvarně pojatý průchod instalovaný žáky zdejší umělecké školy.

„Myslím, že tahle akce může ohromně pomoci dětem, které studují hru na nějaký klasický nástroj. Protože když někdo ze třídy hrál basket, tak ho spolužáci obdivovali. Ale když tam někdo hrál třeba i výborně na klarinet, tak byl divnej. Díky těmto akcím lidé zjistí, že třeba taková hra na klarinet není nic divného, naopak něco velmi zábavného. Malý klarinetista tím dostane ‚cool obraz‘ a bude se mu pak mezi spolužáky lépe dýchat, už nebude ten divnej outsider,“ věří Alice Nellis.

Zdroj: www.magazin.aktualne.cz

Sdílejte článek!

Autor příspěvku: Nikola Sobotková