V posledních letech je den 11.11. spojen nejen s jmeninami Martina, ale také se slavnostmi, a to po celé republice. Odšpuntovávají se mladá vína a na pekáčích se skví dozlatova vypečená husa. Ale proč toto všechno děláme? A kdo byl vůbec sv. Martin?
Svatý Martin a jeho plášť
Svatý Martin z Tours byl římský voják, poustevník a biskup v Tours. Stal se jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších svatých a patří mezi první nemučedníky, které církev označila za svaté. Je zakladatel prvních klášterů ve Francii. Svou misijní činností horlivě potíral pohanství a obracel lidi na křesťanství. Pro tuto svou usilovnou christianizační činnost bývá některými lidmi vnímán jako význačná osobnost, která spoluvytvářela křesťanské duchovní základy Evropy. Je znám díky legendě, kdy se rozdělil se žebrákem o svůj plášť. K tomu došlo v Amiensu u jedné z městských bran v roce 335 za jednoho velmi mrazivého zimního večera. Martin se tudy na koni vracel do vojenského tábora. U brány ho oslovil polooděný žebrák a prosil o almužnu. Protože u sebe Martin neměl ani peníze, ani jídlo, zprvu nevěděl, jak by člověku pomohl. Tu ho však napadla myšlenka: vzal svůj velký důstojnický plášť a rozdělil ho svým mečem napůl. Polovinu pak hodil žebrákovi třesoucímu se zimou, aby se aspoň trochu zahřál.
Martin na bílém koni
Nejznámějším pořekadlem o sv. Martinovi je to, že přijíždí na bílém koni. To dodnes znamená, že na svátek Martina, tedy 11. listopadu, by měl napadnout první sníh a připomenout nám, že se blíží zima. Je ale téměř pravidlem, že přímo v tento den se sníh v nižších oblastech České republiky ještě zdaleka nevyskytuje.
Martin – a proč pečená husa?
Sv. Martin je hned vícenásobným patronem – vojáků, koní, jezdců, hus a vinařů. I proto je v poslední době svátek sv. Martina spojován právě s mladým vínem a husami. Tzv. „svatomartinská husa“ má být pořádně vykrmená a vypečená. Původ spojitosti mezi tímto zvykem a sv. Martinem je ukryt hned ve dvou legendách. Ta první vypráví, že husy Martina při kázání tak moc rušili, že dodnes pykají na pekáči. Podle druhé legendy se Martin před svou volbou biskupem schovával v husníku, ale husy ho svým kdákáním prozradily. Která legenda se vám líbí víc? Každopádně i dělení upečené husy mělo své tradice. Nejnižší sluha dostával křídlo, aby při práci „létal“, vyšší sluha stehno, hospodář sám si nechával zbytek pochoutky.
K Martinovi patří mladé víno
Svatomartinská vína jsou první vína nového ročníku. Jedná se o vína svěží a ovocitá, která sice zrála pouhých několik týdnů, ale za tuto dobu už stačila získat svůj osobitý charakter. Vinaři doporučují, aby se mladá vína vypila do Velikonoc – do té doby si totiž uchovávají svou příjemnou svěžest. Vína, která se prodávají pod společným označením Svatomartinské (logo svatého Martina na bílém koni) na etiketě, musí splňovat požadovaná kritéria. Kvalitu a senzorické vlastnosti (barvu, aroma, chuť) musí každoročně schválit odborná komise. Až po tomto úspěšném hodnocení mohou vinaři dodávat na trh svá vína pod známkou Svatomartinské. Láhve musí být také označeny společnými záklopkami či šroubovými uzávěry se značkou „Svatomartinské“.
Pod značkou SVATOMARTINSKÉ lze vyrábět pouze vína raných odrůd:
- Bílé víno: Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Muškát moravský
- Červené víno: Modrý Portugal a Svatovavřinecké
- Růžové víno, klaret: Modrý Portugal, Zweigeltrebe a Svatovavřinecké
Tradičně se první Svatomartinská vína otevírají 11. listopadu v 11 hodin na mnoha slavnostních akcích po celém Česku. V posledních letech obliba Svatomartinských vín překročila hranice Česka a Svatomartinská vína tak měli možnost ochutnat také občané a návštěvníci Slovenska, ale třeba i vzdáleného Japonska. Také řada restaurací přijala obnovenou tradici Svatomartinského vína za svou a každoročně připravuje Svatomartinská menu. Stejně tak v obchodech a vinotékách se Svatomartinská vína poprvé objevují až 11. listopadu.
Historie Svatomartinského vína
Označení Svatomartinské víno ve spojitosti s vítáním nového vína se začalo užívat již na dvoře císaře Josefa II. Začátkem listopadu končila vinařům pracujícím u větších sedláků služba a některá vína bývala už tou dobou ve sklepě „vyčištěna“, a proto bylo zvykem ochutnávat novou úrodu. Toto období připadalo na dobu, kdy byla sklizeň již v bezpečí pod střechou a blížil se klidný advent spojený s předvánočním půstem. Svatomartinské tak bylo vždy spjato s časem bohatého hodování a bujarého veselí. Odtud pochází dnes již tradiční spojení – svatomartinská husa a Svatomartinské víno.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org
https://www.ceske-tradice.cz
https://www.wineofczechrepublic.cz
