Co je stalking?
Je to soustavné pronásledování a stupňující se obtěžování, které může mít různou intenzitu podobu. Z hlediska psychiatrie či kriminologie je slovo stalking chápáno jako zlovolné a úmyslné pronásledování a obtěžování jiné osoby, které pak u oběti snižuje kvalitu jejího života a ohrožuje její bezpečnost.
Přibližně 10% obyvatel České republiky se již se stalkingem setkalo a zhruba 2% končí smrtí.
Projevy stalkingu
Stalking se vyznačuje opakovaným dlouhodobým kontaktováním oběti pomocí dopisů, telefonátů, osobního obtěžování, sms zpráv, emailů anebo také zasíláním různých zásilek s dárky.
Za další projevy lze označit i to, že stalker považuje sám sebe za oběť, přestože on je tím kdo vyhrožuje, poškozuje reputaci a v horším případě i ničí majetek sledované osoby.
Typy stalkerů:
– odmítnutý pronásledovatel – tato osoba se dopouští pronásledování v důsledku rozčarování a roztrpčení z ukončeného vztahu. Může jít o vztah intimní, rodinný, pracovní či obchodní, není výjimkou i vztah terapeutický. Chování stalkera je následkem jeho touhy obnovit vztah nebo je odplatou za odmítnutí.
– hledač intimity, celebrity stalker – tento typ touží po vztahu s osobou, která ho zaujala. Předpokládá, že bude její city opětovat. Obvykle si vybírají osoby cizí nebo povrchně známé. Z jejich řad se rekrutuje většina pronásledovatelů celebrit. Neusilují primárně o sexuální vztah, ale dominuje touha po akceptaci uctívanou osobou. Pronásledovatelé tohoto typu mívají obvykle prázdný život, smyšlený vztah je zpravidla jediným „vztahem“ v jejich momentálním životě.
– nekompetentní nápadník – tento typ chce nějaký poměr, ale nehledá intimitu ani opětovný vztah, ale hledá rande
nebo sexuální schůzku. Tuto skupinu tvoří sociálně a interpersonálně málo způsobilí jedinci.
– naštvaný pronásledovatel – svou oběť úporně pronásleduje kvůli skutečnému či domnělému zranění, újmě, kterou mu oběť přivodila. Tito stalkeři vynikají ve vyhrožování a zastrašování, bývají až kverulantsky vytrvalí. Obtěžování jim přináší satisfakci, jde jim o moc a kontrolu nad obětí.
– predátorský pronásledovatel – jeho cílem je útočné až sexuálně agresivní chování. Vyznačuje se systematičností v postupech, sbírají informace o oběti, fantazírují o útoku. Je nutno dodat, že líčené vzorce chování se vyskytují i u některých sexuálních pachatelů.
– chorobně zamilovaný stalker – tento typ pronásleduje oběť, která je zároveň jeho láskou. Vnucuje jí svá milostná vyznání a nereaguje na odmítavá gesta druhé strany, dokonce je bere jako výzvy k dalšímu jednání. Takovým stalkerem může být i současný partner oběti.
– kyberstalker – zneužívá telefonů, internetu a jiných elektronických médií k provozování stalkingu. Obtěžování probíhá zejména prostřednictvím komunitních portálů Facebook, ICQ, Twitter apod.
Oběť může stalkera osobně znát a vědět o tom, že ji obtěžuje / osobně znát, ale o sledování nevědět / vůbec neznat.
Jak se stalkerovi bránit?
- Dejte stalkerovi najevo, že o jeho zájem opravdu nestojíte.
- Neodpovídejte mu na vzkazy, nechoďte s ním na schůzky.
- Změňte své zvyky, choďte jinudy, nakupujte jinde, najděte si novou oblíbenou restauraci…
- Všechny výhružné emaily i sms zprávy si uschovejte pro případné informování policie.
- Mluvte s okolím otevřeně o celé situaci. Oznamte všechny důležité skutečnosti kolegům v práci, přátelům i rodině.
- Znáte-li jméno stalkera, nebojte se na něj ukázat.
- Chraňte se, noste u sebe například pepřový sprej.
Co mohou udělat oběti?
Oběti stalkingu se mohou obrátit na policii, ale postihy nejsou nikterak zásadní a výsledek je nejistý. Stalkerovi obvykle hrozí trest v podobě veřejně prospěšných prací.
Větší úspěch mají oběti, u kterých již došlo k napadení, poškození majetku, nebo když stalker zaangažoval ještě třetí osobu.
Pomoc u policie by oběť měla vyhledat ve chvíli, kdy se intenzivně bojí, svému pocitu věří a sdílený strach vnímají i lidé v jejím okolí.
Zdroj: nicm.cz; pomocvnouziop.cz
