Co to je Kyberšikana?
Pojem kyberšikana (někdy se používají i cizí výrazy kyber-mobbing, e-mobbing apod.) představuje úmyslné urážky, vyhrožování, zesměšňování nebo obtěžování druhých prostřednictvím moderních komunikačních prostředků většinou v delším časovém období. Kyberšikana se odehrává na Internetu (např. prostřednictvím e-mailů, chatovacích aplikací jako je ICQ, v sociálních sítích, na videích umístěných na internetových portálech)nebo prostřednictvím mobilního telefonu (např. SMS zprávami nebo nepříjemnými telefonáty). Pachatel často jedná anonymně, takže oběť netuší, od koho útoky pochází.
Právě v případech kyberšikany mezi dětmi a dospívajícími se většina obětí a pachatelů navzájem zná i v „reálném“ světě. Téměř vždy mají oběti podezření, kdo by se mohl za útoky skrývat. Kyberšikanu většinou páchají lidé z okolí oběti: ze školy, ze čtvrti, ze stejné vesnice nebo např. etnické komunity. Případy kyberšikany mezi zcela neznámými lidmi nejsou příliš časté. Naopak u tzv. kybergroomingu, úmyslného navazování sexuálních kontaktů s nezletilými po Internetu, jsou pachatelé většinou cizí starší muži. Při komunikaci s dětmi a dospívajícími v chatu nebo v sociálních sítích se vydávají za jejich vrstevníky a snaží se získat jejich důvěru. Cílem takového jednání je většinou setkání v „reálném“ světě a zneužití nezletilých dětí.
V čem spočívá kyberšikana?
Šikana jako taková není nový jev, kyberšikana se ale od „přímé“ šikany liší v několika bodech:
- Časově neomezený zásah do soukromí. Kyberšikana nekončí po škole, po práci nebo po setkání (schůzce). Pachatelé kyberšikany mohou útočit kdykoliv přes Internet nebo prostřednictvím mobilu, a tak je oběť pronásledovaná i doma. Čtyři stěny vlastního pokoje oběť před útoky kyberšikany nechrání; jedině v případě, že by vůbec nepoužívala žádná nová média.
- Publikum je nesmírně široké a obsah se šíří velmi rychle. Elektronicky rozesílané zprávy nebo obrázky, které jsou online, nelze spolehlivě kontrolovat. Např. filmy nebo fotografie je možné jednoduše kopírovat z jednoho internetového portálu na jiný. Proto bývá rozsah kyberšikany mnohem větší, než u „přímé“ šikany. Obsah, na který se už dávno zapomnělo, se může kdykoliv znovu objevit na veřejnosti a pro oběť je tak i po letech mnohem obtížnější celou nepříjemnou záležitost překonat.
- Pachatelé kyberšikany mohou útočit anonymně. Oběť často neví, kdo na ni vlastně útočí a žije proto ve strachu a nejistotě. „Kyberpachatel“ se oběti přímo neukáže, ale může působit anonymně a to mu dává (i když mylný) pocit bezpečí a často i velkou vytrvalost.
- Identita pachatele a oběti. Ke kybernetické šikaně může docházet jak mezi vrstevníky (např. mezi kamarády nebo spolužáky) tak mezi rozdílnými generacemi (např. mezi žáky a učiteli). Věk nebo vzhled přitom nehrají žádnou roli. Pachatel kyberšikany si totiž může vybudovat novou elektronickou identitu, která se ale často velmi liší od té skutečné.
- Některé případy kyberšikany jsou neúmyslné. Stává se, že se někdo stane pachatelem kyberšikany neúmyslně: nedomyslí důsledky svého jednání, unáhleně zveřejní fotky, urazí někoho nebo si neuvědomí, co může pro druhého znamenat nemístná vtip. Protože pachatel takových činů nevidí reakci oběti, často ani nezjistí, co svými zraňujícími slovy nebo fotkami způsobil.
Kyberšikana v České republice
Přestože zatím neexistují jasně doložená čísla, je zřejmé, že kyberšikana se stává i v České republice palčivým tématem. Negativní trend se z Velké Británie rozšířil až k českým dospívajícím. Není to nic překvapujícího, protože život dospívajících je dnes stále více spojen s informačními technologiemi. Přátelství a dokonce partnerské vztahy se dnes zcela přirozeně navazují a pěstují na síti a přes mobilní telefon, budování a udržování kontaktů je nejčastější aktivitou online (potvrdil to výzkum chování děti na Internetu provedený v roce 2009 Národním centrem bezpečnějšího internetu Saferinternet Cz). Velkou část volného času mladí lidé tráví správou profilů, představováním své osoby a surfováním v různých sociálních sítích (např. Facebook.com, Lidé.cz nebo Spolužáci.cz). Na síti se odehrává řada běžných životních situací a tak se tam čím dál víc objevují i společensky nežádoucí jevy, jako je cílené vyčleňování, zesměšňování a urážky.
V průzkumu, který v roce 2009 provedla Nadace O2 a občanské sdružení Aisis, se ukázalo, že v České republice se za šest měsíců roku stalo 10% dětí obětí kyberšikany. Na to reaguje i společnost – o případech kyberšikany se stále více mluví v médiích, kyberšikana cílená na učitele se stává tématem odborných konferencí a vznikají webové stránky zaměřené na potlačení tohoto jevu. Celkově lze hovořit o mobilizaci sil a rozšíření kyberšikany mezi žáky už se zjevně nepovažuje za zanedbatelný problém!
(Zdroj: Crown Copyright. S laskavým svolením organizace Childnet International.)
Online Safety Institute, z.s.p.o., Svornosti 30, 150 00 Praha 5, IČO: 75098679, www.osi.cz
Přeloženo a upraveno z německého originálu organizace Klicksafe.de (www.klicksafe.de)
