Romantický svátek zamilovaných, nebo svátek, při kterém slaví hlavně obchodníci? I když se dnes mnozí lidé na svátek sv. Valentýna dívají především jako na zvyk importovaný ze Západu, ve skutečnosti má ryze evropské kořeny.
Odkud se legenda o sv. Valentýnu vzala? Valentýn, kterého si v polovině února připomínáme, byl podle většiny historiků pravděpodobně biskupem z Terni, který žil ve 3. století. Kolem životopisu tohoto světce dodnes panují nejasnosti. Existují totiž dvě legendy, ve kterých se nejspíš prolínají životy dvou stejnojmenných světců.
Ochránce zamilovaných, nebo léčitel?
První legenda tvrdí, že byl popraven kvůli lásce. Císař Markus Aurelius Claudius zvaný Germanikus tehdy zrušil manželství, protože nechtěl, aby se muži rozptylovali od vojenských povinností. Jenže Valentýn i přes zákaz zamilované páry tajně oddával. A v nemilost císaře upadl i proto, že mužům radil, aby své ženy neopouštěli a do válek neodcházeli. Tím si podepsal ortel a 14. února 269 ho císař nechal popravit.
Druhá legenda naznačuje, že Valentýn zemřel kvůli svým léčitelským schopnostem. Podařilo se mu totiž uzdravit syna známého rétora Kratóna – podle legendy se za chlapce modlil, až jej Bůh vyslyšel a syna zázračně uzdravil. Římští senátoři Valentýna obvinili z nekalých praktik a na prefektův rozkaz byl uvržen do žaláře a sťat.
Ryze evropské tradice
Se svátkem sv. Valentýna je dnes spojena řada tradic – a rozhodně nejde o žádné „výmysly“ moderní doby.
Tak například populární darování květin se odvozuje přímo ze života biskupa Valentýna. Podle legendy totiž obdarovával mladé páry pestrými kyticemi z biskupské zahrady.
Z britských ostrovů pochází starobylý zvyk zasílat na svátek sv. Valentýna milované osobě milostné anonymní dopisy. Například na začátku 19. století pošta v Anglii doručila 60 tisíc valentýnských pohlednic. Od poloviny 19. století se pak rozšířily poštovní známky, jejich cena klesla a pohledy si mohla dovolit posílat spousta lidí. Díky tomu se tento zvyk rozšířil ještě víc.
V přístavních městech míval Valentýnův svátek ještě jeden zcela jiný význam. Cechy mořeplavců, kupců a řemeslníků i jiná bratrstva se právě 14. února scházely ke společnému stolování.
A existuje ještě jedna starobylá legenda kolem Valentýnova svátku. Říkávalo se, že si svobodná dívka vezme za muže chlapce, kterého 14. února potká jako prvního. Mladí muži, kteří si už na některou dívku mysleli, se jí proto snažili darovat co nejdříve ráno toho dne kytici květů.
Kořeny valentýnských oslav sahají daleko do minulosti. Už v antickém Římě se totiž právě 14. února slavil den bohyně Juno a pastýřského boha Luperca, kteří byli v pohanské mytologii považováni za ochránce manželství a rodiny. Ženy v rodině už tenkrát dostávaly během jejich svátku květinové dary. V předvečer svátku sv. Lupercalia pak vkládaly mladé dívky do nádoby lístky se svými jmény. Mladíci si následně z „osudí“ losovali lístečky. Dívka, jejíž jméno si na lístku vytáhli, se měla stát v následujícím roce jeho vyvolenou.
Novodobý Valentýn
Obnova svátku zamilovaných proběhla až na začátku 20. století v USA a podle očekávání jde o ryze komerční svátek. Jistý výrobce vánoční přáníček se dostal do finančních potíží a začal proto hledat nový produkt, kterým by oslovil potenciální zákazníky. K tomu mu dopomohl nápad obnovit svátek svatého Valentýna. Nová tradice byla zavedena v roce 1907 a už o 2 roky později si výrobce valentýnských přáníček mohl mnout ruce – obrat jeho firmy se ztrojnásobil. Svátek zamilovaných se tak rok od roku stává více a více spíše komerčním svátkem, kdy největší profit ze svátku svatého Valentýna mají obchodníci a nikoliv zamilovaní.
Co dodržujeme za zvyky?
Nejběžnějším dárkem pro milovanou osobu jsou již zmiňované květiny, zamilovaná přání či nejrůznější cukrovinky. Rozmohl se i zvyk uzamykání zámečků lásky, které původně s Valentýnem ale téměř nesouvisí. Není bez zajímavosti, že právě období Valentýna každoročně zvedá poptávku po visacích zámcích, na což reagují také výrobci, kteří nabízí visací zámečky s valentýnskými motivy.
Valentýna slavíme i v Česku
Oslavy svátku sv. Valentýna v českých zemích jsou relativně nová záležitost. Jako patroni rodiny byli dřív uctíváni spíše sv. Jáchym a sv. Anna a samozřejmě sv. Josef se svatou rodinou. Tradice sv. Valentýna coby patrona snoubenců se výrazněji rozšířila až po roce 1989.
I když z různých anket i nadále vychází, že Češi za svátek zamilovaných mnohem více než 14. únor považují 1. květen, před 14. květnem mají i u nás květinářství každoročně nabito. A to i když v českém prostředí není tradice sv. Valentýna tak silná jako třeba Itálii.
Zdroje:
http://www.rozhlas.cz/radiozurnal
https://cs.wikipedia.org/wiki
http://www.svatek.org
