Nové postupy v psychologii

Psychologie nepopisuje hmatatelné objekty, musí proto mluvit v metaforách. Od počátku pro ně čerpá inspiraci v soudobých technologiích.

Obraz fungování lidské psychiky, který v devatenáctém století vytvořil Sigmund Freud, se nápadně podobá parnímu stroji. Libido tlačí mocnou silou na naše ego, což pociťujeme jako nejrůznější potřeby, napětí a nutkání. Dává do pohybu píst nežádoucího prožívání a jednání.

Generaci zakladatelů moderní psychologie ovlivnil i vzedmutý zájem o národní dějiny. Pro pochopení procesů uvnitř „lidského stroje“ musíme poznat svou vlastní historii. Sám klient svoji soukromou kroniku odvypráví, ale souvislostem nerozumí. Od toho má psychoanalytika, aby mu je vysvětlil – podobně jako měly národy své historiky a buditele.

Cestování časem

První polovina dvacátého století byla jiná. Charakterizovala ji nadšená víra v pokrok a vědu. Odhalíme zákonitost, najdeme řešení. Uděláme A, nastane B. Na všechno jsou vzorce, i pro lidskou mysl. Změňte tento vzorec a změníte své chování.

V šedesátých letech se z psychologů staly hvězdy. Timothy Leary, marihuana, LSD, svoboda, zen, sex. Vrcholným argumentem se v psychoterapii stává věta Já to tak cítím. Z opojného úletu se zrodila humanistická psychologie a gestalt psychoterapie.

Kdo se ponoří do studia psychologie, uvědomí si, že veškeré vědění o lidské duši je tak trochu cestování v čase. Doba velkých teorií a autorit je pryč. Všechny školy i konkrétní postupy a cvičení vznikaly v kontextu, který se dávno změnil.

Dnes si všechno můžeme najít a přečíst sami. A musíme si to nějak přebrat, říká psycholog Dalibor Špok, z jehož série článků Jiné dějiny psychologie jsem v předchozích odstavcích čerpal. Dnešní doba nás nutí opustit známý svět, aniž by už byl k dispozici svět nový.

Hledání ideálu

Některé budoucí trendy se už ale začínají rýsovat. Zatímco mluvíme o umělé inteligenci a fantazírujeme o evoluci umělého vědomí, odborníci předpokládají, že lidskou mysl budeme muset stále častěji uměle tlumit a zklidňovat. Aby se neutopila v hlubinách depresí a nezešílela na vlnách roztěkanosti.

I když stále větší část psychologů bude v dalších desetiletích působit v byznysu, jehož nedílnou součástí bude i medicína, část jich bude dál krásně filozofovat a snít. Třeba o tom, co je lidské vědomí a jak ho nejlépe přenést mimo smrtelné tělo.

Možná některé teorie dojdou na začátek, ještě daleko před Freuda. Ideálním nosičem vědomí by totiž mohl být rozptýlený množící se organismus, který se o sebe bojí, který se o sebe postará, rozvíjí se a nechá v sobě uzrát to, co z něho mělo vzejít.

 

Zdroj:

https://psychologie.cz/krasna-nova-psychologie/

Sdílejte článek!

Autor příspěvku: Sandra Hašková

Je mi 22 let a studuji na Univerzitě Pardubice. Věnuji se zde oboru Sociální antropologie. Svůj volný čas nejraději trávím se svojí rodinou, ať už v místě mého bydliště v Okříškách nebo na nějakém společném výletě. S výlety souvisí další moje záliba, a to cestování. Velmi ráda poznávám nové země, nové lidi, jejich kulturu a zažité tradice. Ve volném čase si jdu také ráda zaplavat nebo si přečtu knížku. Nejvíce si však vážím času stráveného v přírodě na čerstvém vzduchu.