Zimní sporty, to zdaleka nejsou jen ty, v nichž se rozdělovaly medaile v Turíně. Sníh a led umožňují množství dalších rekreačních aktivit a tímto bych vám některé z nich chtěla představit – od těch adrenalinových, kde nechybí nebezpečí a napětí až po ty, které jsou jen čirou zábavou.
Adrenalin
Snowkiting
Mnoho moderních sportů kombinuje věci dávno zaběhnuté. Vezmete-li si draka a k tomu přidáte lyže nebo snowboard, vyjde vám snowkiting. Pokud umíte lyžovat či jezdit na prkně, stačí se naučit ovládat draka (kite). Princip řízení draka je v podstatě jednoduchý. A tak abyste byli schopni jezdit alespoň tam a zpět, stačí vám den.
Samozřejmě, že se nedá použít papírový drak. Jezdí se za „kity“ různých typů i velikostí. Sportovní draci připomínají spíše padáky vyrobené z kvalitních a pevných textilních materiálů. Rozpětí menších typů draků je něco kolem dvou až tří metrů, větších čtyři pět metrů. Nejjednodušší je řízení draka pomocí dvou šňůr: zatočíte prostě na tu stranu, za jakou šňůru zatáhnete. Zkušenější závodníci ovšem používají tři i čtyři šňůry. Byť je to zpočátku náročnější, ve finále je více šňůr bezpečnější. Optimální délka šňůr je zhruba 30 metrů, maximální povolená délka na českých závodech je 50 m. K řízení se využívá buď ovládací hrazda nebo trapéza, závěsné zařízení, které se používá ve windsurfingu.
Začátečníci by měli jezdit ve slabém větru, maximálně do 5 m/s a na hodně otevřených plochách bez jakýchkoliv překážek (sem patří i elektrické dráty). Až zvládnete prostou jízdu, můžete se pokusit o složitější prvky jako skoky, později i otočky. Lokalit je u nás dostatek. Stačí větší rovná plocha, takže zamrzlé rybníky či jezera s několikacentimetrovou vrstvou sněhu jsou ideální. Pro plynulou jízdu je třeba stálý vítr s minimem turbulencí. Za drakem se jezdí v Krušných horách, na Rozkoši nebo na Lipně. Ve světě téhle adrenalinové zábavě propadli všude tam, kde jsou odpovídající podmínky. V Kanadě, USA, Švýcarsku, Francii či Norsku. Ačkoliv se to nezdá, snowkiting je extrémní sport, nelze podceňovat bezpečnost. Silný vítr vás může hnát pěknou rychlostí, při nekontrolovaném pádu jste vydáni napospas draku – nutností je helma.
Lední jachting
Abyste se vezli na lodi pod plachtou, nepotřebujete vodu. Stačí zamrzlá hladina jezera a dobrý vítr. Aspoň při provozování nepříliš známého, ale krásného ledního jachtingu (ice sailing, ice boating). Již v polovině 17. století využívali lodě se skluznicí na zamrzlých kanálech v Nizozemsku. Roku 1861 se v Americe konaly první závody.
Stejně jako v opravdovém jachtingu, i v tom ledovém existuje několik tříd, hlavní je DN. Jachta této třídy DN se podobá jakési bruslící tříkolce. Loď se skládá z dřevěného trupu dlouhého přes 3,5 m a širokého max. půl metru. Na přední části je namontována brusle, kterou jachtař ovládá pákou. Zadní část trupu spočívá na příčném nosníku, který měří asi 2,5 m a na každé straně je opatřen pevně přidělanou bruslí. Stěžeň s plachtou zhruba o 6m2 se tyčí z přední části trupu. Jachtař v loďce napůl leží po směru jízdy a kromě páky se musí ještě starat o plachtu.
Jachta se může řítit až 100 km/h, protože chybí brzda, zpomalit lze jen manévrováním. Pro nezkušené to může být sport nebezpečný. Po Evropě se lednímu jachtingu věnuje asi tři tisíce lidí. Závodí se obvykle od poloviny listopadu do začátku dubna, vše závisí na počasí.
U nás mají vyznavači tohoto sportu, spadající pod Český svaz jachtingu, nevýhodu. Ne vždy jim přeje počasí. Občasné závody se jezdí především na Máchově jezeře. Nejlepší lokality v sousedních zemích jsou Mazurská jezera v Polsku či Neziderské v Rakousku.
Heliskiing
Až na výjimky je v Evropě tahle zábava zakázaná, zato v Kanadě, USA či na Novém Zélandu je silnou atrakcí. Jde o lyžování ve volném terénu v panenské přírodě, kam vás dopraví vrtulník. V tuzemsku se s heliskiingem nesetkáte, českým kopcům chybí minimálně dvakrát tolik metrů nadmořské výšky. V Evropě máte šanci u druhé nejvyšší evropské hory Monte Rosy (4638 m) na pomezí Itálie, Francie a Švýcarska. Kdo to někdy vyzkoušel, heliskiingu propadne nadobro: několikakilometrové sjezdy, při nichž se překonává výškový rozdíl třeba i 2500 metrů. Není to levná zábava. Na italské straně Mont Blanku přijde jeden velký sjezd (cena zahrnuje helikoptéru i průvodce) na 130 eur, velký a malý sjezd pak na 180 eur na osobu. Ve Švýcarsku stojí průvodce skupinu 3 – 7 lidí 230 eur plus náklady na helikoptéru (asi 100 eur).
Odvrácenou mincí je dopad na přírodu, v místech, kam mnohdy lidská noha doposud nevstoupila. A najednou se tam začnou objevovat vrtulníky a hordy „nájezdníků“.
INFORMACE
Snowkiting
O rozvoj sportu a o pořádání závodů se u nás stará Asociace českého powerkitingu (AČP): http://czech.powerkiting.cz
Informace o potřebném vybavení a technických parametrech jednotlivých draků. Půjčit výbavu si můžete od 350 Kč na den.
www.pegas2000.cz
Kurzy na Lipně: www.lipno-all-seasons.cz
Americká stránka o powerkitingu: www.kiteworld.net
Lední jachting
www.icesailing.org
www.sailingsource.com/ice/
www.isabella-iceboat.com/iseng.html
www.icesailing.co.uk
Heliskiing
www.heliskiguide.com
http://heliski.start4all.com
Severské tradiční
Sněžnice
I na českých horách už můžete narazit na lidi, kteří si zlehka vykračují hlubokým sněhem a neboří se. Mají totiž sněžnice, prastaré náčiní, které se vrátilo do módy. Ovšem už ne jako nutnost pro přežití v polárních končinách, ale jako relaxační a sportovní aktivita zvaná v cizině jako snowshoeing.
Princip sněžnic je prostý: váha člověka se rozprostře na mnohem větší plochu, než jsou chodidla, a nohy se tak neboří. Dá se říct, že se jedná o jeden z nejranějších způsobů dopravy. První sněžnice se totiž objevily zřejmě již před 6000 lety na Sibiři, odkud se rozšířily jak na západ do Evropy, tak především do Severní Ameriky. Právě indiáni byli jejich největšími uživateli a inovátory. Téměř každý kmen si vypracoval vlastní tvar sněžnic.
Tradiční sněžnice mají rám, vyrobený většinou z jednoho kusu tvrdého dřeva, jehož konce se přitáhnou k sobě. Rám je vypleten řemínky. Dnes se vyrábějí třeba z jasanového dřeva, pro výplet se používá nylon. Bývají asi o 1500 Kč levnější než moderní typy. Ty se také inspirovaly indiánskými výrobky, ovšem rám mají z lehkého kovu nebo jsou celé z plastu. Kovové sněžnice vydrží déle a jsou pevnější i dražší: kolem 5 tisíc Kč.
Chůze na sněžnicích je snadná: zvedáte zlehka střídavě nohy a posunujete se po sněhu. Ke stabilitě pomohou lyžařské či trekové hůlky. Už i v našich horských střediscích si můžete sněžnice půjčit a vydat se na krátkou procházku či několikahodinovou túru.
INFORMACE
Sněžnice
CO SE PRODÁVÁ – Sněžnice lze koupit i v některých tuzemských sportovních obchodech. Velké světové značky reprezentují např. firmy MSR, TSL či Grivel. Moderní rámové a hlavně kvalitní sněžnice vyrábí i jeden český výrobce (Sasquetch). Několik malých domácích firem se orientuje na dřevěné tradiční sněžnice.český výrobce moderních sněžnic: http://sasquetch.com
domácí výrobci tradičních sněžnic: http://sneznice.cz , www.sneznice.com
americká asociace snowshoeingu: www.snowshoeracing.com
Pro vytrvalce
Skialpinismus
Máte už dost sjezdovek a obřích lyžařských středisek? Pak je skialpinismus přesně to, co byste měli zkusit. Vydat se do zasněžených horských končin, kam nevedou stopy a kde budete odkázáni jen na sebe a své kolegy. Aktivita známá v angličtině jako ski mountaineering je dnes čím dál populárnější. Vznikla už dávno jako nutnost v horách, kde se jinak nedaly převážet zásoby. Sport se představil hned na první zimní olympiádě 1924 v Chamonix, kde se jel tzv. závod vojenských hlídek.
Skialpinistické aktivity jsou velmi široké. Nejmírnější a nejpopulárnější forma představuje zimní túry po horách. Potřebujete na ně speciální lyže, běžky nestačí. V Alpách se takto vyráží z horské chaty, pár hodin či celý den se jde tam a další den zase onam. Hezčí variantu představuje přecházení a přejíždění mezi chatami. Kurážnější povahy mohou zkusit náročnější skialpinismus – třeba týdenní výpravu do Nízkých Tater nebo rumunských hor, kde na sklonku dne nebude žádná chata, jen stan nebo spacák v díře ve sněhu. V té nejnáročnější podobě se z vás stane víc horolezec než lyžař. To se stoupá s lyžemi na zádech na skály a neobejdete se bez lan, cepínů či maček.
Skialpinistické lyže jsou kratší (170 – 190 cm) a mají odlišný tvar. Na špičku a patu lyže se uchycují tzv. tulení pásy zabraňující podkluzování při stoupání. Při sjezdu máte patu i špičku pevně připnuté k lyžím. Při chůzi po rovině a při stoupání vám pomáhá volná pata. Nejlevnější komplet vyjde na 30 tisíc Kč, není ale problém nejprve zajít do půjčovny.
Ski-orienteering
Skloubíte-li běh na lyžích s orientačním během, vyjde vám disciplína zvaná ski-orienteering. Česky to zní srozumitelněji: lyžařský orientační běh. Ač je tento sport především hitem poslední dekády, jeho základy pocházejí už z konce 19. století! Na olympiádě v Naganu byl dokonce ukázkovým sportem.
Stejně jako orientační běh vyžaduje i ski-orienteering fyzickou kondici, skvělé čtení v mapě a rychlý úsudek. Během závodu se musí rozhodnout mezi desítkami variant a přitom neztratit rychlost. Vyhrává ten, kdo dokáže nejrychleji zvládnout trať mezi kontrolními stanovišti. Samozřejmě že v předepsaném pořadí. Někdy se jede v jednotném časovém limitu a stanoviště mají různá bodová ohodnocení. Na závodech bývá mezi deseti až dvaceti kontrolními body a klidně i dvě stovky tratí. Soutěží se v několika disciplínách: střední a dlouhá vzdálenost, sprint či štafety (relay).
Ski-orienteeringu dnes propadli zhruba v 35 zemích čtyř kontinentů. Každé dva roky se ti nejlepší sejdou na mistrovství světa. Mezitím běží klasický kolotoč světových pohárů.
Zimní triatlon
Zimní odnož populární letní kombinace sportů se skládá ze tří disciplín: běhu, jízdy na horském kole a běhu na lyžích. Závodníci je absolvují hned za sebou. Začíná se hromadným startem závodního pole, které běží předepsanou vzdálenost. Poté závodníci okamžitě přesedají na připravená horská kola. A pak zbývá už jen nazout lyžařské boty a běžky. A pak zdolat posledních, ovšem pěkně tvrdých pár kilometrů do cíle.
Vzdálenosti tratí se liší nejen u disciplín, ale také na různých závodech. Vrcholný orgán, Mezinárodní triatlonový svaz (ITU), pod jehož křídla spadá i zimní triatlon, ovšem stanovil jisté mantinely. V kategorii elite (dospělí) se může běžet 7 až 9 km, jet na kole 12 až 14 km a na běžkách 10 – 12 km. V zimě se u nás pořádá i pár veřejných závodů.
Telemark
Když skokani na lyžích po „přistání“ končí v pokleku s jednou nohou vepředu, je to telemark. Když ve filmech pro pamětníky poněkud komicky vyhlížející postavy sjíždějí svahy táhlými oblouky v pokleku, je to taky telemark. A když lyžaři v 21. století obouvají moderní výstroj a spouští se ze zavátých neupravených kopců, je to taky telemark! Odvětví, které sahá k samotným kořenům lyžování, zažívá v posledních dekádách renesanci. Telemark neboli lyžování s volnou patou. Historický lyžařský styl, který zůstal stejný od vynálezu koncem 19. století až dodnes, jen s lepším vybavením. Při telemarku zůstávají volné paty, takže oblouky logicky vypadají úplně jinak než při klasickém sjezdu. Zatímco na sjezdovkách přenášíte váhu na vnější lyži a oblouk je snožný, při telemarku jsou obě lyže zatíženy stejně a jedna noha je v pokleku (takže spodní lyže je předsunutá).
Vrcholným zážitkem je však jízda v ne-upraveném terénu, nejlépe po pás v prašanu (off-piste nebo telefreeride). Díky lehkosti telemarkového vybavení a volné patě navíc můžete i šplhat po kopcích. Stačí na skluznici připnout takzvané stoupací pásky.
Pokud jste se rozhodli, že si telemark vyzkoušíte, nemá cenu hned kupovat nové vybavení. Řešením jsou bazary a půjčovny. Až trochu pokročíte, sami zjistíte, jaký typ lyží či bot vám nejlépe vyhovuje.
INFORMACE
Skialpinismus
Český server o sportovním skialpinismu: www.skialpinismus.cz
Mezinárodní organizace International Mountaineering and Climbing Federation (UIAA): www.uiaa.ch
Specializované cestovní kanceláře:
www.adventura.cz
www.poznani.cz
Ski-orienteering
Český svaz orientačního běhu: www.orientacnibeh.cz
Informace o českém lyžařském orientačním běhu: http://ski-o.hyperlinx.cz
Zimní triatlon
International Triathlon Union (ITU): www.triathlon.org
European Triathlon Union: www.etu-triathlon.org
Český svaz triatlonu: www.triatlon.cz
Telemark
České stránky o telemarku: www.telemark.cz
Škola telemarkového lyžování: www.telemarkski.cz
Telemark Club Slovakia: www.telemark.sk
Mezinárodní lyžařská federace (FIS): www.fis-ski.com
Jízda
Sněžné skútry
V Kanadě a Spojených státech mají sněžný skútr čtyři milióny lidí. Je to nutný dopravní prostředek. Skútry se ovšem staly i populární rekreační záležitostí. Celé rodiny se vydávají na několikadenní výlety, denně ujedou třeba i pár set kilometrů.
V českých podmínkách je tahle zábava nerealizovatelná. Místní hory jsou zkrátka malé, vytyčených tras je pomálu. Ovšem i hodinová vyjížďka po hřebenech a pláních stojí zato. Jen je třeba dát pozor, abyste neničili běžkařské stopy a přírodu.
Existují stroje pracovní, stroje cestovní, rekreační i speciální sportovní, s nimiž se dá jet klidně rychlostí ke 200 km/h. U nás se nejvíc uplatňují ty pracovní. Má je horská služba, majitelé chat, policie či vlekaři. Koupit si sněžný skútr vyžaduje podobnou investici jako zakoupení automobilu střední třídy – zhruba 280 do 400 tisíc Kč. Nutný je řidičský průkaz i helma. Spotřeba benzínu se pohybuje mezi 30 a 40 litry na 100 km.
V Čechách se pořádá několik závodů do roka. Některé horské penzióny skútry půjčují. V Evropě je nejlepší zajet do Finska, kde se pořádají sněhové safari – dlouhé vyjížďky přírodou.
Skiboby
Češi mohou jen litovat, že jízda na skibobech není součástí olympijských her. To by se pak poměrně skromná sbírka našich medailí určitě významně rozšířila. Česká republika je totiž absolutní světovou skibobovou velmocí. Skibob vypadá na první pohled jako dětské jízdní kolo. Jenže místo koleček jsou zespodu na kovové konstrukci upevněny dvě lyže, a to v jedné stopě (tedy za sebou, přičemž přední se ovládá řídítky). Celková délka obou nesmí přesahovat 230 cm. Krátké lyžičky o maximální délce 55 cm má pak jezdec na nohách. Celý skibob smí vážit nejvíc 20 kg. Špičkový závodní skibob přijde na 40 až 50 tisíc Kč.
Jezdí se na strmých svazích lyžařských sjezdovek, rychlost 120 km/h je běžná, skoky v délce 30 m taktéž. Kolem tratí jsou bezpečnostní sítě i žíněnky, které tlumí případný náraz. Přilba je povinností. Soutěžní disciplíny jsou stejné jako ty lyžařské: sjezd, slalom, obří slalom a super G. Všechny jezdí muži i ženy. Na vrcholných soutěžích, jako mistrovství světa či Evropy, se vyhodnocuje i trojkombinace (časy ze sjezdu, slalomu a obřího slalomu). Světový pohár, jenž bývá pětidílný, zahrnuje také paralelní slalom.
Lyžování a skiboby jsou podobné i v přípravě. Potřebujete stejné pohybové dovednosti, stejné svaly atd. Na rozdíl od lyžařů se u skibobistů síla rozloží mezi nohy a ruce. Nezatáčí se pomocí řídítek, ale náklonem. Pokud chcete skiboby vyzkoušet na vlastní kůži, mnohé půjčovny v horských střediscích je mají k dispozici.
Skijöring
Spojení příjemného s užitečným: postavíte se na běžky, psovi dáte postroj a jednoduše se za ním povezete. Člověk si zalyžuje, pes se vyžije. Zní to jednoduše, skijöring je krásný sport, ale vyžaduje umění a disciplínu.
Skijöring má kořeny ve Skandinávii. Původně se nejezdilo za psy, ale za koňmi či soby. Ostatně mnohde se za koňmi dosud jezdí. Psí skijöring se objevil v 19. století a získával na popularitě. V severských zemích se mu věnují tisíce pejskařů – bez závodních ambic, jen tak, pro potěšení z pohybu.
Důležitý je speciální postroj, člověk kromě běžek potřebuje i bederní pás nebo horolezecký sedák. Spojuje je lano 2,5 až 5 m dlouhé, opatřené pružným tlumičem (neucítíte každé škubnutí). Existuje pět skijöringových kategorií. Nejrozšířenější je rekreační. Ostatní již jsou závodní: sprint (běh na krátké vzdálenosti), distance racing (dlouhé vzdálenosti), backwoods skijöring (několikadenní cesty) a tzv. pulka (pes táhne ještě malé sáňky).
Pes, kterým se dospělý člověk nechává táhnout, musí mít aspoň 15 kg. V každém případě však platí základní podmínka: psí disciplína. Abyste neskončili s polámanými kostmi zaklíněni mezi stromy. Ideální tréninkovou metodou pro skijöring je tzv. cani-cross – běh se psem. Princip je stejný, akorát nemáte na nohách běžky, ale trekové boty.
Motoskijöring
Jak rozdílné mohou být dva sporty s hodně podobným názvem! Zatímco klasický skijöring voní romantikou a přírodou, ten s předponou moto- „voní“ benzínem a řevem motorek. Vznikl spojením motokrosu a lyží. Princip je snadný: jeden závodník na motocyklu, jedno lano a jeden lyžař, v tomto pořadí za sebou. Motocyklista táhne lyžaře. Při závodech se hodně padá, a to na obou postech (motorizovaném i taženém), roli hrají i ostré lokty: lyžaři do sebe narážejí a navzájem si překážejí. Tažné lano má 5 m. Do zatáček se zkracuje, aby nestrhlo motocyklistu k zemi. Jezdí se až 60km rychlostí, což od lyžaře vyžaduje velkou sílu.
Motoskijöring přišel ze Skandinávie, kde je oblíbený již desítky let. U nás se poprvé objevil v roce 1969. Znovu se začal jezdit až v roce 1984 a skutečný rozmach zaznamenal až po roce 1989. Přes zimu se pořádá seriál závodů.
INFORMACE
Sněžné skútry
Klub pořádající výpravy na sněžných skútrech: www.atv-vypravy.cz
Yamaha, výrobce sněžných skútrů: www.yamaha.cz
Servis a prodej sněžných skútrů v Peci pod Sněžkou: www.snezne-skutry-pec.cz
Skijöring
www.skijornow.com
www.skijor.org
www.skijorama.com
Skiboby
Český svaz skibobistů: www.skibob.cstv.cz
Mezinárodní skibobová federace: www.skibob.org
Motoskijöring
Motoskijöring si můžete vyzkoušet na vlastní kůži třeba na Friesových boudách v Krkonoších. Byť ne za motorkou, ale za sněžným skútrem (10 Kč za minutu). Friesovy boudy leží v centrální části pohoří na svahu Světlého vrchu, 6 km severně od Strážného.
Tel.: 499 434 243, 601 282 589, e-mail: bohbeta@vrchlabi-net.cz
Ve Špindlerově Mlýně ho provozuje např. agentura Yellow Point (Svatopetrská 278, tel.: 499 433 505, 604 505 288).
www.yellow-point.cz
Pro zábavu
Snowtubing
V poslední době nejpopulárnější zábava zimních středisek pro celé rodiny. Je to sjíždění zasněžených svahů na gumových člunech. Do Evropy dorazil z Ameriky a dnes se s ním můžete setkat i v mnoha tuzemských areálech: na Šumavě, v Jizerských horách, Krkonoších či Beskydech.
Do speciálních kulatých gumových člunů, které vyplňuje bezpečnostní duše, se prostě položíte, čouhají vám ruce i nohy a pak už se jen tak řítíte po svahu upraveným sněhovým korytem. Díky tomu je tato zábava poměrně bezpečná, někde se pro jistotu půjčuje přilba. Sjíždět korytem můžete samostatně, nebo se chytáte s dalšími. Abyste si snowtubing vyzkoušeli, stačí najít dráhu a zaplatit pár korun za první jízdu, nebo třeba rovnou celý balíček, který se často nabízí. V lepších snowtubingových areálech vás nahoru vyveze speciální vlek.
Snow rafting
Mnohem nebezpečnější disciplína. Svahy sjíždíte v raftových člunech a ty mohou nabrat pořádnou rychlost. Před pár lety se v Harrachově vážně zranilo pět lidí, když raft narazil ve 100 km/h do sloupu. Lepší variantou je snow bungee rafting: raft je připevněn ke gumovému lanu (stejné jako na bungee jumping). Lano je pevně ukotveno na svahu a vy si můžete vychutnat požitek z rychlé a vzrušující jízdy. Lano vás pak včas zastaví.
Další bezpečnou variantou je jízda v předem pečlivě připraveném korytu a do protisvahu. Koryto musí být dostatečně široké, aby se v něm člun třeba mohl otáčet, a zároveň precizně vybudované, aby z něho raft nemohl vyjet. O brzdění se pak postará protisvah.
Snow rafting se u nás provozuje přes pět let, ale z pětadevadesáti procent je teambuildingovou záležitostí – firmy si ho objednají. V zahraničních střediscích najdete snow raftingové areály s dobře připravenými drahami i čluny.
INFORMACE
Snowtubing
Ski areál Šachty – Vysoké nad Jizerou
Denně od 10 do 21 h, jedna jízda 15 Kč.
www.vanclsport.cz
Ski areál Kašperské Hory
Tel.: 737 222 430, 419, 456, e-mail: info@snowhill.cz
Ski areál Kozinec u Jilemnice
Tel.: 603 584 948, 481 593 055, e-mail: info@skikozinec.cz
Farma Zlatá podkova – Rokytnice nad Jizerou. Cena jedné jízdy je 25 Kč, deset jízd stojí 200 Kč. Adresa: Farma Zlatá podkova, Dolní 455, Rokytnice nad Jizerou.
Tel.: 481 522 943, 481 522 830
Areál U Kačáka v Jizerských horách
Denně od 9 do 16.30 h, 1 jízda stojí 20 Kč,
6 jízd pořídíte za 100 Kč. Tel.: 603 399 302
Ramzová. Denně od 9 do 17 h, pátek, sobota, prázdniny až do 21 h. Tel.: 602 761 949
Informace o snow raftingu, bubliku či bungee runningu: www.full-service.cz
Zdroj: https://ihned.cz/c3-17980400-000000_d-17980400-netradicni-zimni-sporty-co-vsechno-muzete-vyzkouset-na-ledu-a-snehu
