Už jste si někdy řekli, že dáváte špatné rady? Chcete se v tomto umění zlepšit? Nebo jen hledáte způsob, jak pomoci svému okolí? Dnešní článek je právě pro vás.
Prvním a nejdůležitějším pravidlem je ujistit se, že daný člověk chce, aby mu někdo poradil. Nevyžádaných rad jsme asi každý dostali spoustu a nikomu není příjemné, když si někdo myslí, že je v pozici, aby nám něco předal, a přitom v ní není.
Příklad špatné rady, když se vám kamarád nadšeně pochlubí, že ho přijali na vysokou: „Je fajn, že tě vzali, ale osobně si myslím, že jít na vysokou je mrhání penězi. Dluh, který ti studiem vznikne, jen sotva stojí za drobné vylepšení životopisu. Můj bratranec utratil všechny své peníze za vystudování vysoké, celou dobu přitom neměl žádný sociální život a teď musí dělat práci, která ho nebaví, protože je dobře placená a umožňuje mu splácet dluh.“
Druhé doporučení zní: „Dívejte se na jejich problémy jejich očima.“ Je důležité vědět, v jaké situaci se člověk nachazí, a tím pádem i jaké možnosti má k tomu se ze svízelné situace dostat.
Příklad špatné rady, když se vám někdo svěří s malichernou hádkou, kterou měl se svou sestrou: „Taky jsem míval problémy s příbuznými. Musíš pochopit jednu věc – přestože ti možná tvrdí opak, ve skutečnosti jim na tobě nezáleží a budou si dělat, co se jim zlíbí. Jednou si ode mě brácha půjčil auto a…“
Třetí zásada při pomáhání ostatním radou je neanalyzovat vše s problémem spojené, pokud tedy nejste trénovaný psycholog. V Bibli se píše: „Radujte se s radujícími a plačte s plačícími.“ Podle této zásady je tedy důležité, abychom nedávali odpověď na každou otázku, ale spíše se snažili člověku porozumět a dávat rady, když se to hodí.
Radou může člověk pomoct, ale i ublížit. Je důležité vědět, kdy se rada hodí a kdy ne.
Autor: Jan Vejtasa
