Zkolabovala a to ji nakoplo. Dnes se Češka stará o duševní zdraví Britů

Mentální pohoda – o tu bychom se měli starat, protože pokud nejsme v pohodě, není to pro naše zdraví dobré. Avšak kdo z nás si hlídá, jestli je v pohodě? Spousta lidí si hlídá váhu, aby neukazovala nadbytečná kila, o které nestojí. Nebo se soustředí na inteligenci a také na úspěšnost v práci. Vlastně se pořád za něčím honíme. Je vždy potřeba se zastavit a odpočinout si!

Kateřina Pljaskovová chtěla odmalička napravovat svět. Třicetiletá rodačka z Duchcova u Teplic na to šla nejdřív přes diplomacii, pak přes technologie, až nakonec zjistila, že nejvíc pomůže, když se lidem pokusí zlepšit jejich duševní pohodu. Jak důležité to je, totiž ví moc dobře sama.

Už přes rok tak v Londýně buduje startup nazvaný 87 %, který se snaží firmám pomáhat se zlepšováním mentální kondice zaměstnanců.

Využívá k tomu vlastní mobilní aplikaci a algoritmus, který prostřednictvím přesně mířených a klinickými psychology vypracovaných otázek sbírá a analyzuje o přihlášených uživatelích tisíce dat. Z nich pak vypočítá skóre v oblastech, které vědecký tým projektu označil za hlavní faktory ovlivňující duševní pohodu.

Vedení firmy nakonec dostane informace o tom, v jakých sférách jeho zaměstnanci potřebují nejvíce podpořit, a kam by tedy bylo smysluplné investovat. Právě fakt, že projekt 87 %, který si své zvláštní jméno zvolil proto, že přesně tohle množství Britů uvedlo, že není spokojeno se stavem svého duševního zdraví, dokáže připravit měřitelné výstupy, firmy oceňují čím dál víc.

Štvalo mě, že nevím, co s tím

Všechno začalo paradoxně „díky“ vážným psychickým problémům. Pljaskovové, která sice pochází ze severních Čech, ale od tří let žila v Praze, poměrně záhy přestalo české hřiště stačit. Od druháku na vysoké pracovala na fulltime a často vyrážela do Izraele, Švýcarska či Německa na různé pracovní i studijní stáže. Jenže to, jak se říká, přepálila.

Když před několika lety pobývala v Silicon Valley, přišel problém. Dlouhodobě jela na autopilota v módu „práce, jídlo, práce, spánek“. Výsledek? Syndrom vyhoření.

Navenek vypadala spokojeně, ovšem přátelé ji upozornili, že něco není v pořádku. „Najednou jsem na běžné situace reagovala jinak, přehnaně, a to v pozitivním či negativním směru, byla jsem přecitlivělá. Zároveň pro mě bylo velmi těžké vcítit se do ostatních. Byla jsem věčně nervózní, ve stresu a neschopná odpočívat.“

Zaskočilo ji to. Hodně. Navíc neměla ani ponětí o tom, jak situaci řešit. „Byla jsem naštvaná, protože mě nikdo nenaučil chápat, co znamenají moje vlastní emoce. Uvědomila jsem si, že nemám tušení, kde se vlastně lze dozvědět, jak takovému stavu předejít nebo jak se z něj zase dostat,“ vzpomíná.

A pak jednou na jaře 2015, pár týdnů po vyhoření, provozovala v San Francisku svou oblíbenou zálibu: pozorovala lidi. Bylo pondělí ráno a ona sledovala protáhlé obličeje kolemjdoucích, kteří se netěšili do práce. Tehdy jí to došlo: Pomáhat lidem být v pohodě, to přece dává smysl!

Nevěděla, jak na to, ale začala se intenzivně zajímat o současná řešení na trhu. Čas, který mohla, věnovala knihám, průzkumům trhu i těch uživatelských, analyzování jiných aplikací. To všechno vyústilo ve startup, který pojmenovala Liwely coby přesmyčku hesla „Live well“.

„Nejdůležitější částí mého plánu bylo přijít na to, jak lze měřit životní pohodu a chápat situace, které ji ovlivňují,“ říká Pljaskovová, která proto v prvním projektu začala spolupracovat s psycholožku z kalifornské univerzity v Berkeley.

Co lze měřit, je možné také zlepšit

Pár měsíců nato spustilo Liwely svou mobilní aplikaci. Obsahovala sérii tréninkových plánů pro ženy, které jim měly pomáhat vypořádat se s pocitem přehlcení možnostmi a informacemi, s nalezením nejefektivnější cesty ke zlepšení, bojem s prokrastinací, zlepšením schopnosti vytrvat atd.

Zhruba před rokem se Pljaskovová v Londýně setkala se svým budoucím obchodním partnerem a společně je napadlo, že Liwely přesměrují z koncových uživatelů na korporace. Tak vznikl projekt 87 %. Dnes v něm působí 14 lidí, kromě londýnského sídla jich několik pracuje také v Polsku.

A začali se objevovat i první zákazníci. Jedním z pilotních klientů je například Virgin Trains, britský provozovatel vlakové dopravy.

Kateřině Pljaskovové a jejímu týmu nahrává skutečnost, že Británie zažívá doslova boom péče o duševní zdraví. V příštích letech se proto mladá Češka a její tým hodlají naplno zaměřit na tento trh. Pak by se rádi pokusili uspět ve Spojených státech a později nasměrovali své snažení do dalších, britské kultuře podobných evropských zemí. Což podle Pljaskovové zrovna dvakrát neplatí pro Českou republiku.

„Střední Evropa obecně se bohužel mentálnímu zdraví příliš nevěnuje, lidé se tam stále dívají téměř s podezřením na toho, kdo na sebe prozradí, že chodí k psychologovi,“ je přesvědčená. I s tím by ale chtěla jednou něco udělat.

„Dnes běžně a neustále měříme, kolik nachodíme kroků, kolik vážíme, měříme míru inteligence a podobně, ale úroveň mentální pohody ne. A to je třeba změnit, protože jen když něco můžete změřit, dokážete to také zlepšit,“ věří Kateřina Pljaskovová.

Zdroj:

www.forbes.cz/zkolabovala-a-to-ji-nakoplo-dnes-se-ceska-stara-o-dusevni-zdravi-britu/

Sdílejte článek!

Autor příspěvku: Sandra Hašková

Je mi 22 let a studuji na Univerzitě Pardubice. Věnuji se zde oboru Sociální antropologie. Svůj volný čas nejraději trávím se svojí rodinou, ať už v místě mého bydliště v Okříškách nebo na nějakém společném výletě. S výlety souvisí další moje záliba, a to cestování. Velmi ráda poznávám nové země, nové lidi, jejich kulturu a zažité tradice. Ve volném čase si jdu také ráda zaplavat nebo si přečtu knížku. Nejvíce si však vážím času stráveného v přírodě na čerstvém vzduchu.