Taky se nemůžete někdy přinutit soustředit? V kanceláři je velký ruch, ale doma se naopak cítíte moc odříznutí?
Ve Švédsku vymysleli novinku, jak zkombinovat výhody obou variant: hoffice. Je to práce z domova, kam za vámi přijdou další lidi. Vzniknout tak můžou třeba skvělé myšlenky na nové podnikání.
Christofer Franzen je švédský psycholog, který zkoumá, jaké jsou výhody kolektivní inteligence. Jinými slovy se zabývá tím, proč jsou lidé „chytřejší“ a výkonnější ve skupině, než když jsou sami.
Jednoho dne mu ale došlo, že paradoxně tráví většinu svého času sám při práci z domova nebo kaváren.
Rozhodl se, že to změní a před třemi lety se poprvé domluvil s partou známých, kteří byli v podobné situaci. Místo toho, aby každý z nich pracoval sám, se sešli u něj doma.
Z jednoduchého experimentu se stal nový trend, který ve Stockholmu využívají stovky lidí. Komunity Hoffice existují v dalších švédských městech, ale i ve Finsku a Dánsku. A už se jím inspirovail i v dalších zemích.
Franzenův model funguje podobně jako coworkingová centra sdílených kanceláří. Rozdíl tady ale přeci jen je.
Díky tomu, že se lidé scházejí u ostatních doma, vzniká prý jedinečná atmosféra a pocit sounáležitosti. Podle Franzena tak mají lidé silnější nutkání spolupráce a cení si takového pracovního prostředí víc než hipsterských coworkingů.
Hoffice není jen o poskytnutí pracovního místa a klidu, organizuje i rozvrhnutí práce: Den se rozdělí do 45minutových bloků, ve kterých všichni v domácí sdílené kanceláři pracují. Dalších 15 minut pak mají pauzu, povídají si, udělají si kafe nebo cvičí. Před začátkem každého nového pracovního bloku jeden z nich projde místnost a ptá se lidí, jaké úkoly chtějí v dalším bloku udělat. Cílem je přimět lidi k tomu, aby si strukturovali práci, ta jim šla lépe od ruky a zároveň se chránili před burnoutem.
Lidé se mohou domlouvat a setkávat třeba i podle toho, jakým oborům se věnují, nebo na čem zrovna pracují.
Franzen v tom vidí skvělý potenciál pro vznik nových nápadů, projektů a třeba i (za nějakou dobu) úspěšných firem.
Autor tohoto modelu sdílené ekonomiky si ale uvědomuje, že se nedá využít všude. „Jak můžu věřit, že někdo nepřijde do mého domu a nevykrade mě,“ ptali by se podle Franzena například v Indii. Švédové ale takové obavy nemají a spíš ostatním věří.
Podobné projekty vznikly už třeba v Londýně (Spacehop) nebo ve Francii (OfficeRiders). Oba startupy dávají dohromady lidi, kteří hledají domácké místo na práci. Ti, kteří ho nabídnou, dostanou od nových „spolupracovníků“ malý poplatek. Právě zpoplatnění takového druhu služby prý zvedlo její serioznost.
„Když je to zpoplatněné, tak se lidé, kteří nabízejí své domovy, víc starají o to, aby bylo uklizeno a chovají se víc profesionálně,“ říká Joachim Wernersson, který ve Švédsku založil hofficovou platformu HeyWork. Zároveň se podle něj chovají víc profesionálně i ti, kteří si za pracovní místo zaplatí.
Jak píše BBC, mnoho studií podporuje Franzenova slova, podle kterých jsou lidi výkonnější, když pracují v jasně vymezených časových úsecích a ve skupině dalších lidí. Stále víc vědců také zkoumá, jaký vliv má tzv. „gig“ a sdílená ekonomika na chování lidí.
„Snažíme se zjistit, jak to ovlivňuje věci jako leadership, kreativitu, produktivitu a pohodu,“ cituje BBC Lenu Lid Falkmanovou ze stockholmské školy ekonomie, která studuje, jak technologie mění naše pracovní návyky. „Nepřekvapuje mě, že vyhledáváme více kreativní a pohodlná místa pro práci,“ dodává Falkmanová s tím, že to je součást podnikatelského přístupu.
Zdroj: www.zonky.cz
