HUDEBNÍ VÝRAZY, O KTERÝCH JSTE NIKDY NESLYŠELI

Co originálního můžete dát k Vánocům svým blízkým, které baví hudba, nebo se jí živí? Velice dobrým tipem je knížka Fritze Spiegla Music Through The Looking Glass, která se zabývá muzikantským žargonem. Nejdete v ní spoustu výrazů, o jejichž existenci a významu jste doteď možná neměli ani ponětí! Přinášíme pár zajímavých úryvků z této knihy…

APPLAUSE LEADER
Někdo s tím plácáním na konci skladby začít musí. Obvykle spustí lavinu potlesku osamělý pár rukou nějakého nedočkavce, k němuž se postupně přidává celý sál, až se z poprchávání stane pořádný liják. Takovému odvážnému muži či ženě se říká „applause leader“.

BANG GANG
Tak se v orchestru přezdívá sekci bicích nástrojů. Perkusisté jsou s tímto označením srozuměni, ale běda, pokud o nich mluvíte jako o „kuchyňské části“. To se pak doopravdy naštvou.

THE BATON IS ALWAYS SILENT
Věta „taktovka je vždycky zticha“ souvisí s historkou, která se vypráví o slovutném britském dirigentovi siru Malcolmu Sargentovi. Ten měl ve zvyku říkat o sobě, že „hraje“. („Minulý týden jsem hrál Sen Gerontiův před královnou.“) Při práci ve studiu vysvětloval zvukaři: „Znovu to přehraji a uvidíme, jak to bude znít.“ Hudebníky v orchestru – tedy ty, kdo skutečně hráli, zatímco on máchal taktovkou – to přirozeně popuzovalo, a tak mu jednou dali za vyučenou. Když začal dirigovat, nikdo z nich nehnul ani prstem a nezazněl jediný tón. Jen odkudsi zezadu se ozvalo: „Přehrajte nám to znovu, uvidíme, jak to bude znít.“

BIG-BOX-YOU-HIT-HIM-HE-CRY-OUT
Velká bedna, do které když uhodíte, vyjekne. I takhle složitě se hovořilo o pianu či klavíru, zatímco akordeon byl „little-box-you-push-him-he-cry-out“. Člověku hned vytane na mysli název skvělé sbírky básní Charlese Bukowského Play The Piano Drunk Like A Percussion Instrument Until The Fingers Begin To Bleed A Bit (Hraj pod parou na piano jako na bicí nástroj, dokud ti nezačnou krvácet prsty).

BLACK LOOKS
Opět výraz vztahující se k barvité osobnosti sira Malcolma Sargenta. Když někdo ze členů jeho ansámblu udělal sebemenší kiks, dirigent na něj upřel své tmavé oči a nespustil je z něj po dlouhých patnáct sekund. Pokud byl zrovna obrácen k opačné části orchestru, neváhal otočit hlavu o devadesát stupňů. Tím ovšem často rozhodil sám sebe, takže se pak rovněž dopustil chyby, samozřejmě k nesmírné radosti stresovaných muzikantů.

BLEEDING CHUNKS
„Krvavé fláky“ neboli kusy složitějších celků, vytržené z kontextu a hrané na koncertech samostatně. Výraz se ujal poté, co ho použil v eseji britský muzikolog sir Donald Francis Tovey. Esej se týká „krvavých fláků masa, vyrvaných po řeznickém způsobu z Wagnerových oper a servírovaných během Wagnerovských slavností jako Šumění lesa a Jízda valkýr“.

BLIGHT OF THE HUMBLE FEE
Pohroma v podobě malého honoráře. Anebo také Bite Of The Humble Flea čili Kousnutí nenápadné blešky. Tak překřtili znudění interpreti až příliš omílanou mezihru Let čmeláka (anglicky Flight Of The Bumblebee) z opery Nikolaje Rimského-Korsakova Pohádka o caru Saltánovi.

BOILED VOICE
Podle Oxfordského slovníku angličtiny označuje slovo „boiled“ člověka, který o něčem vzrušeně či zaníceně hovoří. Odtud se vžil výraz „boiled voice“ („vroucí hlas“) pro určitý typ kontraaltového zabarvení.

BUM NOTE
Šupácká nota. Anebo spíš nota, která spadla na zadek. Tak se říká mezi muzikanty pokaženému tónu.

BUYING AND SELLING ROOMS
Trik používaný obchodníky s hudebními nástroji. Chcete-li někomu prodat drahé housle, zahrajte na ně (samozřejmě v jeho přítomnosti) v místnosti s tzv. koupelnovou akustikou, kde se zvuk krásně nese. Pokud naopak potřebujete, aby vám někdo housle levně prodal, zapreludujte na ně v místě, jež je akusticky „mrtvé“. Majitel si řekne, že nástroj za nic nestojí, a přenechá vám ho za pakatel.

CELLIST’S FACES
Sledovali jste někdy, jaký výraz mají cellisté? Kontrabasisté brunátní, hobojisté vypadají zamračeně, u některých flétnistů hrozí, že vcucnou sami sebe. Ale cellisté se tváří, jako kdyby zažívali nepopsatelnou bolest. Jeden polský symfonik se při hře na tento nástroj tvářil tak hrozně, až se ho dirigent musel zeptat, co mu je. „Nic osobního, maestro,“ odvětil cellista. „Prostě tu hudbu nenávidím.“

DOGHOUSE
Neboli psí bouda. Někdy tak bývá označován kontrabas (na vině je podobnost s původním výrazem „double bass“).

DOMINO THUMPER
Bořič domina – to je, jak jinak, rozvášněný koncertní pianista.

EGG TIMER
Drobná skladba, trvající v průměru tři a půl až čtyři minuty. Což je přesně doba, za kterou se na plotně uvaří vajíčko. Jistý dirigent prý nebyl schopen uvařit vejce jinak, než že si přitom zpíval předehru z Figara. Pokud chtěl, aby vajíčko bylo natvrdo, musel přesně dodržet tempo a nasazení, s jakým počítal autor Figarovy svatby Wolfgang Amadeus Mozart.

ELECTRIC CHAIR MUSIC
Chudák Richard Strauss! Kdyby věděl, jak se nadává mezi profíky jeho opeře Elektra z roku 1909, asi by se mu vzteky začalo kouřit z hlavy jako odsouzenci na elektrickém křesle. Což je údajně týž pocit, jaký zažívají někteří hráči, když je dirigent mučí tímto dílem.

EUGENE ONE GIN
Ano, pod tímto poněkud neuctivým jménem znají v amerických orchestrech Čajkovského operu Evžen Oněgin (anglicky Eugene Onegin) na motivy slavné Puškinovy básně.

FIVE AND FIVE MAKE TEN
Žil byl kdysi jeden slavný tenor, signor Fanselli. Měl skvělý hlas, ale také jednu hroznou manýru: při zpěvu dával pořád ruce před sebe a gestikuloval doširoka rozevřenými dlaněmi, jako kdyby ukazoval, že umí počítat… Hudebníci, kteří ho doprovázeli, mu proto dali přezdívku „cinque e cinque fanno dieci“. Čili „five and five make ten“, česky „pět a pět je deset“.

FLYSHIT
Některé partitury se tak černají notami, že vypadají, jako by je podělaly mouchy. Když pak mají muzikanti zahrát v rychlém sledu spoustu vysokých tónů na kontrabas nebo cello, popisují je jako „flyshit in the snow“ („muší hovínka na sněhu“).

GRECIAN-URN CONDUCTOR
Typ dirigenta, jenž při mávání taktovkou v jedné ruce pohybuje druhou ve vzduchu, jako by modeloval řeckou vázu.

CHOCOLATE RUSTLERS
To jsou ti diváci, kteří přicházejí na představení s pytlíkem čokoládových bonbonů. A šustí a šustí… K dalším výtečníkům spadajícím do této kategorie patří „coughers“ („pokašlávači“), „tappers“ („podupávači“), „nodders“ („pokyvovači“) a „time-beaters“ („poklepávači do rytmu“).

JOHN BROWN FINISH
Hlasité, jásavé, impozantní finále podobné tomu, jaké završuje zlidovělou americkou píseň o kapitánu Johnu Brownovi, který „mrtev jest a jeho tělo tlí, jeho duch však kráčí dál“.

LOLLIPOPS
Krátkým nenáročným skladbám pro potěchu či pobavení, jež na posluchače nekladou velké nároky, říkal britský dirigent sir Thomas Beecham lízátka. A tak je rovněž nabízel ctěnému obecenstvu, když v závěru večera nastal čas na přídavky.

PASSENGER
Za pasažéra je v orchestru považován ten, kdo do hry nedává všechno a jen se veze. Někdy dokonce není slyšet vůbec, jako jeden nepříliš dobrý německý hráč, jemuž před každým vystoupením namastili smyčec, takže mohl vrzat, jak chtěl, ale nástroj nevydával žádný zvuk.

PUDDING STIRRER
O dirigentovi, jehož pohyby jsou příliš vláčné a vůbec tak nějak neurčité, se praví, že míchá pudink.

RABBIT PRINCIPALS
Na adresu pěveckých sólistů, objevujících se na scéně pouze, když dojde na jejich výstup, a jinak sedí nebo postávají v ústraní, napsal roku 1874 list Musical Times, že se „vynořují z té či oné strany pódia jako králíci ze svých nor“.

SEE YOU AT THE DOUBLE BAR!
„Sejdeme se u dvojité taktové čáry!“ vzkazují si členové orchestru, když mají před sebou koncertní provedení nějaké hodně moderní, nesrozumitelné skladby. Chtějí tím vyjádřit, že pokud se jim nepovede sladit se s ostatními v průběhu vystoupení, snad se jim aspoň podaří společně skončit.

SLOW BICYCLE RACE
„Dneska je to hodně pomalej cyklozávod,“ zašeptá muzikant v ansámblu, jenž se s produkcí vinou dirigenta abnormálně loudá. Naráží tak na dětskou hru, při níž se kluci snaží co nejméně šlapat do pedálů, aniž by z kola spadli.

THE SLEEP OF THE LAST VIRGIN
Spánek poslední panny. Tak uvedl již zmíněný dirigent Thomas Beecham jeden ze svých oblíbených nenáročných přídavků neboli „lízátek“ – skladbu Julese Masseneta, jež se ve skutečnosti nazývá The Last Sleep Of The Virgin (Poslední spánek panny). Sir Beecham byl vtipálek a předpokládá se, že se přeřekl záměrně.

ZIP FASTENER SOLO
Když se sólista nadechne, aby vystřihl své parádní číslo pomocí glissanda, kdy plynule klouže z jednoho tónu na druhý, je s tím hotov dříve, než řeknete „švec“. Anebo než si zapnete zip.

Zdroj:

https://www.magazinuni.cz/hudba

Sdílejte článek!

Autor příspěvku: Sandra Hašková

Je mi 22 let a studuji na Univerzitě Pardubice. Věnuji se zde oboru Sociální antropologie. Svůj volný čas nejraději trávím se svojí rodinou, ať už v místě mého bydliště v Okříškách nebo na nějakém společném výletě. S výlety souvisí další moje záliba, a to cestování. Velmi ráda poznávám nové země, nové lidi, jejich kulturu a zažité tradice. Ve volném čase si jdu také ráda zaplavat nebo si přečtu knížku. Nejvíce si však vážím času stráveného v přírodě na čerstvém vzduchu.