Opakuje se to skoro pokaždé. Než Lukáš Kerhart odvypráví středoškolákům těsně před maturitou svůj příběh, položí jim logickou otázku. Kolik z vás ví přesně, co chce v životě dělat?

Pár studentů nesměle zvedne ruku, ale nikdy to není víc než pět procent těch, co sedí v sále. Přesně na tuhle chvíli vždy Kerhart čeká. Lepší předehru si pro svou radu, která se v posledních dvou a půl letech stala jeho životním mottem, nemohl přát. Nemáte jasno o budoucnosti? Vyrazte do světa a cestujte!

„Spousta rodičů mě za to nemá ráda, většinou chtějí, aby jejich děti šly na vysokou školu hned po maturitě,“ usmívá se Kerhart. „Ale rok volna na cestování, takzvaný gap year, je v zahraničí naprosto běžný. Můžete jet pomáhat do Afriky nebo třeba sbírat ovoce na Nový Zéland, protože když jste venku, nejste pod takovým tlakem rodiny a přátel, takže máte čas si utřídit myšlenky.“

Osmadvacetiletý Čech ví moc dobře, o čem mluví. Sám na tom totiž kdysi byl stejně jako ti, kterým dnes radí, aby cestovali, co nejvíc to jde. V 18 se proto sbalil, vyrazil pracovat do Anglie a od té doby už s cestováním nikdy nepřestal. Stalo se totiž jeho vášní.

Žil a pracoval ve Spojených státech, Kanadě, Finsku, Švédsku a v Dánsku zase studoval na univerzitě. Celkem projel přes 30 zemí, a protože cestování považuje za nejlepší rozhodnutí svého života, rozhodl se o tom přesvědčit i mladé Čechy. „Dal jsem si za cíl, že je do pěti let všechny rozcestuju,“ neskrývá Kerhart svůj ambiciózní plán.

V praxi to vypadá tak, že jezdí po středních a vysokých školách, kde přednáší o tom, jak si splnit cestovatelské sny a nastartovat kariéru. A to, že evidentně našel díru na trhu, dokazuje kromě množství přednášek i zájem o jeho knihu s názvem „Cestování – nejlepší životní investice“, která mu vyšla v březnu. Za dva měsíce se jí prodalo přes pět tisíc kusů. Kerhart možná neříká nic převratného, nic, co by vás také nenapadlo, jenže jako první pochopil, že přesně po takových radách je mezi mladými Čechy poptávka.

„Tím, že vycestujete, nic netratíte. Jenom získáte. Rozšíříte si obzory, naučíte se jazyk, protože ne každý je talent na jazyky, což vím i z vlastní zkušenosti. A hlavně se odlišíte od davu. Mladí lidé jsou dnes jako přes kopírák, životopisy mají podobné, ale když tam máte napsáno, že jste rok pracoval jako dobrovolník v Africe, snadno se odlišíte,“ popisuje nadšeně Kerhart.

„Pořád si myslím, že když mladí Češi budou víc cestovat, ovlivní to i mentalitu celého národa. Jsme hodně velcí morousové, dost si závidíme, často jsme nespokojení. Ale já věřím, že čím víc mladých lidí bude cestovat, tím víc se bude česká mentalita měnit k lepšímu. Proto to tak doporučuju,“ dodává.

Když se ale jako čerstvě osmnáctiletý mladík poprvé vydal na delší dobu mimo Česko, tak úplně do zpěvu mu nebylo. Tehdy si na léto domluvil práci jako au-pair v Anglii, jenže když dorazil na místo, zjistil, že s ním rodina, se kterou byl předem domluvený, přestala komunikovat.

Nakonec našel práci v hotelu, kde se od mytí nádobí za tři měsíce vypracoval až na nižší manažerskou pozici. Po prázdninách se zase vrátil do Česka a začal pracovat pro mezinárodní firmu Stora Enso, se kterou opět vyjížděl na dlouhodobé pracovní cesty po Evropě. Dvakrát se pak v létě vrátil do Spojených států, kde tehdy ještě stále jako student mohl přes prázdniny pracovat v rámci programu Work and Travel. Na delší dobu se ale nakonec usadil až v Kanadě, kde pracoval pro jazykovou školu International House.

„Měl jsem na starosti marketing a volnočasové aktivity. Jezdili tam studenti z celého světa, měli jsme tam 60 národností. Mým úkolem bylo vytvořit jim cool zábavu. Dopoledne se učili a odpoledne jsem je musel zabavit. Takže jsem vytvořil svůj vysněný program. V pondělí jsem je vzal na NHL, další den jsme jeli lyžovat do Whistleru,“ vzpomíná Kerhart.

Spolu s kamarádem chtěli v Kanadě založit vlastní firmu, ale osud rozhodl za Kerharta jinak. Kvůli nemoci v rodině se před necelými třemi lety musel narychlo vrátit domů a tehdy začal přemýšlet, co dál.

„Školy mě samy oslovily, jestli bych pro ně nechtěl dělat komunikační workshopy. Na základě těchto přednášek jsem zjistil, že spousta studentů se opravdu trápí a neví přesně, co dělat dál. Tak jsem začal zkoumat trh a zjistil jsem, že tu nebyla ani jedna knížka, která by mladým lidem pomohla nakopnout jejich kariéru. Tak jsem se rozhodl jednu takovou napsat,“ vysvětluje Kerhart.

Jak ale dodává, kromě cestování je důležitá ještě jedna věc. Aby se mladí Češi zase vrátili domů, aby se jejich dovednosti nevypařily. „Na sobě jsem viděl, jak mi cestování pomohlo a otevřelo oči. Nakoplo mě to dál v kariéře. Nepatřil jsem mezi ty šťastné, že bych od dětství věděl přesně, co chci dělat. Proto jsem rád, že jsem začal cestovat,“ říká Kerhart.


Jste v podobné situaci jako tehdy osmnáctiletý Lukáš Kerhart? Tohle je jeho osm tipů, jak nakopnout kariéru pomocí cestování:

  • Nejdůležitější před každou dlouhodobou cestou do zahraničí je si sám pro sebe říct, co od ní vlastně očekáváš a proč tam jedeš. Jedeš tam, aby ses zlepšil v cizím jazyce, čistě kvůli výdělku a je ti jedno, kde budeš pracovat, jedeš tam kvůli praxi v oboru, poznání jiných kultur, pomoci druhým, změně, nalezení sebe sama… Když si toto ujasníš hned na startu, tak je vše jednodušší.
  • To, že jedeš v mládí do zahraničí sbírat ovoce (třeba na Nový Zéland) nebo pracuješ jako umývač nádobí, neznamená, že tyto práce budeš dělat po zbytek života. Vydělané peníze můžeš použít jako investici do dalšího vzdělávání a je jen na tobě, jak zahraniční zkušenosti zúročíš.
  • Vycestování do zahraničí v dnešní době není vůbec o velké sumě peněz, ale pouze o odvaze a odhodlání vystoupit z komfortní zóny. Vždyť přeci nemusíš hned do Austrálie, ale můžeš začít třeba Británií a tam si na vysněnou Austrálii vydělat.
  • Pokud si nejsi jistý, co chceš studovat a v životě dělat, tak si dej na rok pauzu a vycestuj do zahraničí. Rozhodně je to lepší než studovat pouze pro titul a studovat něco, co tě nebaví.
  • Inspiruj se pouze lidmi, kteří to v zahraničí zvládli, a na nepřejícné blokaře se vykašli, protože ti tě v kariéře rozhodně nikam neposunou.
  • Před každou cestou do zahraničí přes agenturu si udělej srovnání, navštiv jich více a podívej se na reference. Každá agentura může být lepší a zkušenější na jinou zemi a podle toho si vyber. Málokdy stejná agentura umí perfektně všechny destinace.
  • Zahraniční zkušenosti tě na pracovním pohovoru odliší od davu, ale hlavně tě perfektně připraví do života, naučí samostatnosti a zajistí vzpomínky na celý život.
  • Ať se ve svém životě budeš snažit sebevíc, tak je důležité si přiznat, že mládí ti už nikdy nikdo nevrátí zpět, a proto si ho užij plnými doušky a poznávej svět, dokud nemáš závazky. Návštěvu pětihvězdičkových hotelů a veškerého komfortu si posléze užiješ s rodinou, až budeš starší.

Zdroj: www.forbes.cz