Co je to bublina a proč je důležité z ní vycházet?

Bublina je místo, které je nám přijemné. Je to místo stejných preferencí, chutí a názorů. V naší bublině jsou lidé se stejným vkusem, podobným chováním, politickým nebo jiným přesvědčením a hlavně lidé s podobnou náturou. V čem je ale bublina nebezpečná a jak z ní vyjít?

 

Vrána k vráně sedá, a stejně tak je to u lidí, říká staré přísloví. Bublina může vznikat např. rozdílem ve vzdělání. Lidé z určitých typů škol mají potřebu zůstávat ve své bublině určitého typu školy. Obyvatelé vesnice se zase třeba mohou dělit na ty, kteří chodí do jedné hospody, a na ty, kteří chodí ke konkurenci. Od přírody jsou lidé týmovými hráči, což je ve většině případů dobře. Nebezpečí vzniká ve chvíli, kdy se lidé dělí na my a oni. V dětství jsme to asi zažili všichni. Ve škole se lidé mohou dělit podle finanční situace rodiny, podle zájmů (např. fotbalisté a ti, kteří chodí do hasičů), nebo třeba podle toho, jestli jsou domácí, nebo dojíždějí. Tento způsob kastování bohužel může pokračovat i do dospělosti, kdy se třeba lidé hodnotí podle své práce, podle dosaženého vzdělání, nebo podle postavy.

 

Každý z nás se bojí něčeho neznámého, dle mého názoru jsou lidé přirozeně xenofobní. Podle vědců jsou za tyto pocity zodpovědné ty vývojově nejstarší části mozku, které nám v minulosti zajišťovali přežití. V dnešní době je ale situace jiná a rozdělování na týmy podle jakéhokoliv metru je nebezpečné. Můžeme získat představu, že oni jsou naprosto mimo a vůbec neví, o čem mluví, koho by měli volit, jak by se měli oblékat apod. Je to jako ten film se zombie, kdy ti jediní přeživší, správní hrdinové jsme my, a oni vůbec nepřemýšlí.

Jak se z toho ale dostat? Je důležité si uvědomit, že oni nejsou tak moc jiní než my. Možná mají méně nebo více písmenek před jménem, nebo větší plat, pořád jsou to ale lidé a mají své potřeby, strachy a rozum. Zkuste s lidmi mluvit bez předsudků a naslouchat, třeba zjistíte, že je váš názor chybný, nebo že je naopak správný, ale možná z jiného pohledu. Nebo možná zjistíte, že jste celou dobu chtěli stejnou věc. Důležité, podle mě ale je, aby mezi lidmi neprobíhalo nálepkování na my a oni.

 

Autor: Jan Vejtasa

Zdroj: https://youtu.be/PMXw5lanqDI

 

 

Sdílejte článek!

Autor příspěvku: Jan Vejtasa

Mojí hlavní charakteristickou vlastností je nadšení. Rád dělám cokoliv, co zahání nudu a boří rutinu, proto neposedím a zajímám se o všechno okolo sebe. Je mi 19 let a studuji Střední průmyslovou školu v Třebíči a mezi moje hlavní koníčky patří: angličtina, 3D tisk, psychologie, aktivity spojené s lidmi obecně, cestování, technologie, grafika a vlastně cokoliv, co je prostě zajímavé. Rád také organizuji a podílím se na vytváření akcí ať už v rámci školy, nebo různých zájmových kroužků. Také se zapojuji do příprav táborů a víkendovek pro mladé.